Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Literatura za okupace

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (43 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Literatura za okupace

Jedná se o období šesti let (15. 3. 1939 – 8. 5. 1945).

V první fázi jsou židovští autoři vyloučeni z knihoven a knihkupectví (např. K. Poláček). Obětí nacismu je i K. Čapek (jeho nemoc v kombinaci s útoky ze strany Němců → smrt), za své postoje zakázán, stejně tak jako I. Olbracht, V. Nezval, S. K. Neumann, M. Mayerová atd. Dále je mnoho autorů zatčeno a zabito – J. Čapek – umírá v koncentračním táboře, V. Vančura – zastřelen za heydrichiády, J. Kratochvíl – umučen, J. Fučík – popraven). Několika málo autorům se podařilo emigrovat – J. Voskovec, J. Werich, E. Hostovský, F. Langer. Na středních školách mohou studovat pouze rasově čistí (nežidovští) žáci, židé musejí školy opustit (J. Orten). Vysoké školy byly zavřeno od 17. 11. 1939 (tento den se stal Mezinárodním dnem studentstva) – příčina – 28. 10. se konala protiněmecká demonstrace, při které byl zastřelen V. Sedláček a smrtelně zraněn J. Opletal, který po několika dnech zemřel. 15. 11. se konal Opletalův pohřeb, jež se stal další manifestací, 17. 11. zastřeleno několik studentských funkcionářů, uzavření vysokých škol, odvlečení studentů do Sachsenhausenu. Rozhlas a tisk – dvojjazyčné, úředním jazykem němčina. Přepisovaly se nápisy na ulicích. Ostrá cenzura, stíhání. Z původních 30 časopisů zůstává pouhých 6. I divadla musí překládat svůj plán ke schválení. Již na podzim roku 1938 byly exhumovány ostatky K. H. Máchy (Litomyšl, kde byl pohřben, měla být na základě mnichovského diktátu přenechána Němcům) a v květnu 1939 byly uloženy na Vyšehradě → manifestace. Kdo se jí účastnil, měl s Němci problémy.

V literární tvorbě za okupace můžeme sledovat tři základní oblasti:

O b r a t k m i n u l o s t i , h i s t o r i i n á r o d a

Posílení národního vědomí – oslava domova, píše se o velkých osobnostech národních dějin, oslava Prahy jako Matky měst, vydávají se dílka, např. B. Němcové, kvůli zachování jazyka. Vychází také poezie, lidová slovesnost, pokladnice národní kultury. Poezie se vyslovuje v jinotajích, symbolech a alegoriích.

I. OlbrachtZe starých letopisů, V. VančuraObrazy z dějin národa českého, F. HalasNaše paní Božena Němcová, J. SeifertVějíř Boženy Němcové, F. HrubínZpíváno z dálky – opěvuje krásu češtiny, Říkejte si se mnou – pro děti, uvědomil si, že právě děti se musí nejvíce učit česky.

O b r a t d o n i t r a č l o v ě k a

P O E Z I E

Okupace těžce postihla skupinu mladých básníků, která vstupovala do literatury koncem 30. let – Josef Kainar, Jiří Kolář, Jiří Orten, Josef Hiršal, Oldřich Mikulášek, Michal Sedlaň, Kamil Bednář a další. Jejich lidský a umělecký rozvoj byl zbrzděn a převládá vědomí nahého člověka – autorem termínu je Kamil Bednář, vyjádřil ním pocit izolovanosti, osamělosti, pocity úzkosti, smutku, pochopitelné pro mládež (nemohli studovat, svobodně tvořit, byli nazí, bezbranní, izolovaní). Tento postoj vzbudil pro svůj pesimismus kritickou reakci. Vzniká diskuze na toto téma (kritika F. Halase, V. Holana). Tato generace vstupuje do literatury v tzv. Jarním almanachu básnickém v roce 1940. Nejvýraznější osobností je básník:

Témata, do kterých materiál patří