Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Literatura za okupace

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (43 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Literatura za okupace Jedná se o období šesti let (15. 3. 1939 – 8. 5. 1945). V první fázi jsou židovští autoři vyloučeni z knihoven a knihkupectví (např. K. Poláček). Obětí nacismu je i K. Čapek (jeho nemoc v kombinaci s útoky ze strany Němců → smrt), za své postoje zakázán, stejně tak jako I. Olbracht, V. Nezval, S. K. Neumann, M. Mayerová atd. Dále je mnoho autorů zatčeno a zabito – J. Čapek – umírá v koncentračním táboře, V. Vančura – zastřelen za heydrichiády, J. Kratochvíl – umučen, J. Fučík – popraven). Několika málo autorům se podařilo emigrovat – J. Voskovec, J. Werich, E. Hostovský, F. Langer. Na středních školách mohou studovat pouze rasově čistí (nežidovští) žáci, židé musejí školy opustit (J. Orten). Vysoké školy byly zavřeno od 17. 11. 1939 (tento den se stal Mezinárodním dnem studentstva) – příčina – 28. 10. se konala protiněmecká demonstrace, při které byl zastřelen V. Sedláček a smrtelně zraněn J. Opletal, který po několika dnech zemřel. 15. 11. se konal Opletalův pohřeb, jež se stal další manifestací, 17. 11. zastřeleno několik studentských funkcionářů, uzavření vysokých škol, odvlečení studentů do Sachsenhausenu. Rozhlas a tisk – dvojjazyčné, úředním jazykem němčina. Přepisovaly se nápisy na ulicích. Ostrá cenzura, stíhání. Z původních 30 časopisů zůstává pouhých 6. I divadla musí překládat svůj plán ke schválení. Již na podzim roku 1938 byly exhumovány ostatky K. H. Máchy (Litomyšl, kde byl pohřben, měla být na základě mnichovského diktátu přenechána Němcům) a v květnu 1939 byly uloženy na Vyšehradě → manifestace. Kdo se jí účastnil, měl s Němci problémy. V literární tvorbě za okupace můžeme sledovat tři základní oblasti: O b r a t k m i n u l o s t i , h i s t o r i i n á r o d a Posílení národního vědomí – oslava domova, píše se o velkých osobnostech národních dějin, oslava Prahy jako Matky měst, vydávají se dílka, např. B. Němcové, kvůli zachování jazyka. Vychází také poezie, lidová slovesnost, pokladnice národní kultury. Poezie se vyslovuje v jinotajích, symbolech a alegoriích. I. Olbracht –Ze starých letopisů,V. Vančura –Obrazy z dějin národa českého,F. Halas –Naše paní Božena Němcová,J. Seifert –Vějíř Boženy Němcové,F. Hrubín –Zpíváno z dálky – opěvuje krásu češtiny,Říkejte si se mnou – pro děti, uvědomil si, že právě děti se musí nejvíce učit česky. O b r a t d o n i t r a č l o v ě k a P O E Z I E Okupace těžce postihla skupinu mladých básníků, která vstupovala do literatury koncem 30. let –Josef Kainar,Jiří Kolář,Jiří Orten,Josef Hiršal,Oldřich Mikulášek,Michal Sedlaň,Kamil Bednář a další. Jejich lidský a umělecký rozvoj byl zbrzděn a převládávědomí nahého člověka – autorem termínu je Kamil Bednář, vyjádřil ním pocit izolovanosti, osamělosti, pocity úzkosti, smutku, pochopitelné pro mládež (nemohli studovat, svobodně tvořit, byli nazí, bezbranní, izolovaní). Tento postoj vzbudil pro svůj pesimismus kritickou reakci. Vzniká diskuze na toto téma (kritika F. Halase, V. Holana). Tato generace vstupuje do literatury v tzv.Jarním almanachu básnickém v roce 1940. Nejvýraznější osobností je básník: Jiří Orten – vlastním jménem Jiří Ohrenstein, studoval konzervatoř, kvůli židovskému původu musel odtamtud odejít. Umírá tragicky pod koly německé sanitky (tehdy byly nehody velmi časté, protože za první republiky se jezdilo vlevo, Hitler zavedl jízdu vpravo → lidé se nejdříve dívali doprava). Velmi jemný a citlivý básník, tušil, že to sním dopadne špatně, s předčasnou smrtí v podobě nehody však nepočítal. Sbírky – Čítanka jaro – 1939 Cesta k mrazu – 1940 Ohnice – 1941, tuší blížící se konec života, píše o smrti v plynoucím čase. Po válce vyšly elegie (žalozpěvy) – Elegie (1946), Deníky (1958). Za okupace vzniká básnická skupinaSkupina 42 –Jiří Kolář,Josef Kainar,Ivan Blatný,Jiřina Hauková, výtvarníkKamil Lhoták, literárním teoretikem bylVáclav Chaloupecký (jméno, jež zaštiťuje cenu za literární kritiku). Zobrazují současný svět, život, užívají drsný jazyk (jazyk tvrdé dikce), nepřikrašlují ho, častým tématem je moderní město (velkoměsto) – obdivovali Witmana (civilista), byli ovlivněni surrealismem a užívají volný až útržkovitý verš. P R Ó Z A 1. psychologická – zaměřuje se na vnitřní procesy, které se odehrávají v nitru člověka, autoři se snaží zachytit a umělecky ztvárnit podvědomé stavy svých hrdinů, zajímají se např. o otázku dvojnictví, osudového zatížení psychickými úchylkami nebo patologickými povahami a jejich vlivu na okolí. Jaroslav Havlíček – Petrolejové lampy – román, Štěpka Kiliánová – chytrá, ale nevzhledná žena, svým způsobem svéráz, pochází z bohaté rodiny. Pavel Malina – bratranec Štěpky, flákač, ze stejné vesnice jako ona, propíjí peníze (pro ty si jezdí domů). Její rodiče uzavření, ona nemá žádnou milostnou zkušenost (jenom v 15-ti ji políbil právě bratranec a odešel na vojnu, ona o něm snila jako o svém princi). Pavel na vojně chodil do bordelů, kde chytil syfilis, vrátil se na statek, neřekl proč. Má bratra Jana – od něj si bere peníze. Jana to už štve, vyhodí Pavla ze statku. Pavel se rozhodne bohatě se oženit, Jan si bere služku Karlu (není duševně vyzrálá), Pavel si usmyslí, že si vezme Štěpku, s tím nesouhlasí její rodiče (ví, že mu jde jenom o peníze), nakonec otec souhlasí. Dva roky spolu žijí, ale nespí spolu (Pavel si zachoval zbytek soudnosti). Ona chce dítě, on jí nakonec řekne, že má syfilis a vysměje se jí, jak mu naletěla. Ona se zachová statečně, opatruje ho, celé městečko se jí vysmívá. Dokáže se s tím vyrovnat (přechod od naivní dívenky k ženě, která se dokáže poprat se životem). Jan odveze Pavla do sanatoria, kde umírá. Štěpka přichází o prince. Teď si žije podle svého (hraje ochotnické divadlo), Jan a otec jí pohrdají, ona je energická, a tak je nakonec přesvědčí o svých kvalitách… Ta třetí – povídka, o muži, jež vybírá mezi dvěma ženami, je mu cca 40 let. Seznámí se s mladší dívkou, když už to vypadá na svatbu, začíná to zvažovat. Na scénu se vrací bývalá žena – muž zjišťuje, že je mu bližší, vybírá si mezi nimi, rozejde se s mladš

Témata, do kterých materiál patří