Milan Kundera - Žert

údajného špióna. Ten věřil v ideály komunismu, byl členem Strany, ale jakožto synovi kolaboranta mu

nikdo nevěřil (zřekl se svého otce a také jej odsuzoval). Poslal stížnost, že zde nejsou vychováváni, ale

trýzněni.

Domníval se, že to celou situaci vylepší. Jeho dopis však neměl předpokládaný úspěch, ba

naopak. Byl vyloučen z KSČ, což považoval za osobní prohru, proto se také otrávil léky. Celý tento děj

nastiňuje tehdejší skutečnost v pravém světle a utrpení, které museli lidé během totalitního režimu

prožívat. Ludvík byl po kruté a úmorné vojně donucen nastoupit do dolů.

Ludvík při rozhovoru s redaktorkou Helenou začne navazovat kontakt. Klaní se jejímu mladému vzhledu

a kráse, ne však z opravdové náklonnosti, ale z důvodu pomsty kamarádovi, který ho kdysi zradil. Od

svého evangelického přítele (Kostka) si půjčí byt v rodném městě. Tento přítel ho zrazuje od pomsty,

která nic neřeší a jen ztěžuje život a dělá z něho peklo. Ludvík se však nenechá od svého plánu odradit.

Sejde se s Helenou, která se mu svěřuje o své lásce k lidovému prostředí, vypráví, jak se seznámila se

svým mužem na manifestaci, o jeho životě a především o působení ve folklórním souboru. Pod vlivem

alkoholu se odeberou do půjčeného bytu, kde spolu prožijí fyzickou lásku. Takto si Ludvík představoval

svoji pomstu na jejím muži a má ze svého činu radost. Záhy se však dozvídá, že Helena se svým

manželem již tři roky intimně nežije. Poslouží tím tedy Zemánkovi, který se chce se svojí manželkou

rozvést a má již mladou přítelkyni. Navíc Zemánek již není stalinista, ale liberální komunista a obhajuje

stejné názory jako Ludvík. Když se dozví o vztahu své manželky s Ludvíkem, popřeje mu mnoho štěstí.

Ludvík už ale chce skončit tento hloupý žert a proto řekne Heleně, že je mezi nimi konec, že už ji nechce

nikdy vidět. Helena je tímto odmítnutím naprosto zdrcená a snaží se otrávit se prášky, ale místo toho sní

omylem jen projímadlo. Po tomto zážitku se nechce s Ludvíkem také už nikdy setkat.

Ludvík se cítí osamocený a tak se vrací ke své staré lásce-k hudbě. Společně se svým kamarádem, který

založil folklórní skupinu, hraje na zábavě. Je šťastný, cítí, že je opět mezi svými, mezi těmi, od nichž byl

násilně odtrhnut.

[1] Pravý komunista je vždy optimistický

[2] Ve zdravém těle, zdraví duch a sokol, spartakiády…

[3] Trockij – s Leninem byl hlavním představitelem Říjnové revoluce (1917). Po smrti Lenina ho Stalin vyhnal z Ruska (bojovali spolu o moc), byl proti Stalinovi à byl zlý; označení Trockista, pro jeho následovníky; spisovatel – v díle se při výslechu ptají Ludvíka, co četl od Trockého

Pozn.:v roce 1968 vznikl stejnojmený film natočený režisérem Jaromilem Jirešem