Moderní umělecké směry v 90. letech 19. století, česká poezie na přelomu 19. a 20. století

Česká moderna

• vydána v roce 1895 (Machar, Sova, Březina, F. X. Šalda)

• byla vydána bez jednotného uměleckého programu, autoři byly různorodě zaměřeni

• jednotícím prvkem byl rozchod s vládnoucí politikou

• vznikaly polemické srážky z představiteli politiky

• odlišnost od předchozí generace (ostré útoky proti lumírovcům a realistům), navazovali na Havlíčka a Nerudu

• požadovali právo na osobité pojetí tvorby – individualismus

• podle jejich názoru má být i kritika uměleckým dílem

• snažili se naučit soudobé umělce aby nepřebírali cizí vzory „Buď svým a buď to ty, a aby nemluvili o vlastenectví, „Buď svým a budeš Českým

• odmítali vlastenecká hesla starší generace

Jan Svatopluk Machar (1864 – 1942)

• český básník, prozaik, novinář, patřil k mladé generaci, která podepsala Manifest české moderny

• narodil se v rodině mlynářského stárka v Kolíně

• studoval v Praze na gymnáziu, ale brzy ho musel změnit, jelikož se neshodl s katechetou, a uchovával si nenávist k křesťanství, působil jako úředník 30 let ve Vídní, kde si vytvořil odpor k Rakousku-Uhersku

• za ČSR byl generálním inspektorem čs. armády

• neshodl se s Masarykem – uzavřel se do individualismu a hlásil se k radikální pravici

• při pobytu ve Vídni si uvědomil svůj vztah k národu a porovnával politické poměry jinde v Evropě a zachoval si skeptický postoj, byl radikálním stoupencem samostatného čs. národa

• před 1. světovou válkou nepřítel prázdného vlastenectví

• obdivoval velké postavy dějin

Dílo:

Confiteor I-III

• lyrický deník moderního člověka

• formou osobní zpovědi vyjadřuje básník nevíru ve společenské ideály

• básník zde odmítá uznávané národní ideály a estetické hodnoty

Čtyři knihy sonetů

• projevuje zde své zklamání z moderní civilizace a pocity zbytečného člověka, který se potácí mezi horečnou prací a nudou.

Tristium Vindobona

• básník s v tomto díle uvědomil svůj vztah k národu, vzpomínka na básníka Ovídia

Zde by měly kvést růže

• toto dílo věnoval ženám, ve kterých objevuje pasivní bytost obdařenou bohatým citem, který se však nemůže rozvinout a stále se střetává s drsnou životní realitou

Magdaléna

• kritika maloměšťácké morálky ,která odsuzuje padlou ženu, mravně čistší než je sama pokrytecká společnost.

Svědomí věků

• vznikla po roce 1900, kdy došlo v Macharově poezii k základnímu obratu, způsobené rozpadem České moderny

• zachycuje jednotlivé doby vývoje lidstva

• návaznost na Hugovy Legendy věků

Ón Napoleón

• jedno z děl, které zobrazuje velké postavy světových ději, ke kterým Machar choval obdiv

• toto dílo je věnováno Napoleonovy

Kam to spěje

• jedna z posledních Macharových knih, na níž je znát úpadek jeho umělecké tvorby

• vznikla k ní i kritika „Kam to spěje Machar“

Antonín Sova (1864 – 1928)

• český básník prozaik, který prošel všemi uměleckými směry kromě naturalismu

• narodil se v učitelské rodině v jihočeském Pacově a Jižní Čechy si velmi oblíbil

• studoval práva, které ale nedokončil z důvodů nedostatku finančních prostředků

• po jejich ukončení prošel několika zaměstnáními, pracoval v kanceláři Ottova naučného slovníku, nakonec pracoval jako ředitel Městské knihovny v Praze

• trpěl vážnou chorobou, která ovlivnila jeho společenský život

• skončil na invalidních vozíku ale na kolena ho nejvíce srazila událost, kdy ho opustila žena i s dítětem

• jeho citlivou básnickou vnímavost poznamenal citlivý vtah k hudbě, který sdělil po otci

• začínal jako impresionistický básník přírody rodného kraje

• byl velmi ovlivněn životními okolnostmi, rozpory velkoměstské civilizace a sociální bídou, která ho obklopovala

• byl velkým vlastencem, snaha o osvobození českého národa