Nejstarší česká literatura - maturita

Překlady Bible, Abecední modlitba – počáteční písmena veršů tvoří abecedu.

Pod vlivem K&M vznikají spisy – Zákon sudnyj ljudem, Nomokámon (obojí jsou právnické), Paterik – Knihy otců, vyprávění o mniších a poustevnících.

Proglas – autorem je nejspíše Konstantin. První slovanská báseň, pravděpodobně napsaná jako předmluva k překladu evangelia. Zdůrazňuje právo člověka naslouchat bohoslužbě, konané v mateřštině. Rovnoprávnost jazyků.

Po smrti K&M byly jejich žáky sepsány pobožné legendy, které označujeme jako Život Konstantinův a Život Metodějův (= Panonské legendy) – ve dvou dílech se dozvídáme o cestě Rastislava a Svatopluka k Michaelovi, aby vyslal učence, kteří budou hlásat křesťanství a budou lidi přivádět na tuto víru. Legendy sledují skutky věrozvěstů. Ale nesměřují k osobní oslavě a idealizaci, nejsou tedy legendami v dnešním slova smyslu. Život Konstantinův je psán složitější formou, využívá rétorické prvky, metafory, citáty z Písma. Život Metodějův je psán prostším stylem, těžiště je ve vypravování.

Kyjevské listy – překlady mešních formulářů, směsice staroslověnštiny s ostatními slovanskými jazyky.

Pražské hlaholské zlomky

973 – v Praze založeno arcibiskupství – latina v bohoslužbách. Po smrti Metoděje jsou jeho žáci vyhnáni z území Moravy, působili poté v Čechách ↓

1097 – sázavský klášter (opat Prokop) – jsou odtud vyhnáni poslední žáci Metoděje.

Na počátku 10. století se Velkomoravská říše rozpadá. Vzniká Přemyslovský stát – upevňuje se postavení církve → latina vytlačuje staroslověnštinu. Objevují se první česky psané texty.

1 0. a 1 1. s t o l e t í

Staroslověnské památky – Dvě staroslověnské legendy o sv. Václavu, o sv. Ludmile.

Latinské památky – Kristiánova legenda (Život a umučení sv. Václava a babičky jeho sv. Ludmily).

Legenda – z latiny – to, co má být čteno. Původně šlo o vyprávění ze života světce, životopis. Většinou čtena při bohoslužbě. Během středověku se z ní vyvinul literární žánr – proplétání skutečnosti a legendy.

České památky – Hospodine, pomiluj ny – dlouho splňovala pozici české hymny, např. Karel IV. Ji zařadil do korunovačního řádu. Sloužila k povzbuzení vojska, ke slavnostem. Má prvky staroslověnštiny, ale i českého textu.

1 2. a 1 3. s t o l e t í

Kronika – z řečtiny – chronos = čas. Autor líčí události v časovém sledu a zachycuje dějinné události tak, jak je prožil. Jedná se o hlavní žánr dějepisecké literatury po celý středověk až do novověku – 17. století.

Kosmas – kanovník, poté děkan svatovítské kapituly (sbor kněží). Velice vzdělaný, studoval v Lutychu (Belgie), znalec antické literatury. Byl ženatý, měl syna. Napsal kroniku Chronica Boëmorum (Kronika česká) – latinsky, vysoká úroveň, 3