Nejstarší česká literatura - maturita

díly, líčí nejstarší české dějiny až do roku 1125: příchod Praotce Čecha, Přemysl Oráč, Krokovy dcery atd. Jedná se o dílo mimořádné umělecké kvality, jako první zde zachycuje celé dějiny Čechů. Velice poutavé vyprávění, věcné informace, snažil se ověřovat prameny – rozlišoval tři zdroje vypravování – bájná vyprávění starců - podání hodnověrných svědků - co sám prožil.

Pokračovatelé Kosmovi – kanovník vyšehradský, mnich sázavský, Jarloch. Snažili se líčit události 12. století, ale nedosáhli takové úrovně.

Bohemika = ojedinělá slova v latinských textech, jména a místní názvy.

České glosy = poznámky na okrajích latinských textů nebo mezi řádky – když si kněží chystali bohoslužby – vysvětlování lidem, sloužily při přípravě českých kázání.

První česká věta – počátek 13. století, objevila se v zakládací listině v litoměřické kapitule – Pavel dal jest Ploskovicích zemu, Vlach dal jest zemu Bogu i svatému Ščepánu se dvěma dušníkoma. Bogučeja a Sedlotu.

Svatý Václave, vévodo české země – 2. nejstarší česká píseň, 12. století, spíše považovaná za chorál.

K o n e c 1 3. – p o č á t e k 1 5. s t o l e t í

Doba Karla IV. (vládl v letech 1337 – 1378) – hospodářský a kulturní rozkvět českých zemí. Povýšení pražského biskupství na arcibiskupství (1334). 1348 – založení Karlovy univerzity. Vrcholná díla gotické architektury – chrám sv. Víta, Karlův most, Karlštejn.

Latinsky – pokračování Kosmovy kroniky – Zbraslavská kronika (dovedena do počátku 14. století) – líčí nástup Jana Lucemburského, konečnou podobu jí dal Petr Žitavský.

Vznikají legendy o českých světcích (o Anežce, sv. Prokopu – zakladatel sázavského kláštera a jeho první opat). Vzorem pro legendy byla legenda Aurea (Zlatá) – Jakub de Voragine (Ital) – přeloženo do většiny evropských jazyků.

Latinsky vznikají legendy, kroniky, dále nauková literatura.

Klaretova slovníkařská skupina – Klaretův slovník

Karel IV. – Vita Caroli – autobiografie

• Majestas Carolina – soubor právnických norem

Česky – 1. duchovní lyrika – Kunhutina modlitba, Ostrovská píseň, Jezu Kriste, Ščedrý kněže, Buch všemohúcí

2. dvorská lyrika – svítáníčka. Závišova píseň, Měj se dobře, srdéčko

3. spor (svár) – oblíbený žánr. Např. svár vody s vínem, spor duše s tělem – zda za lidské hříchy zodpovídá duše nebo tělo.

4. legendy – Legenda o Jidášovi, Legenda o sv. Jiří, Legenda o sv. Prokopovi – psána v lidovém duchu, srozumitelná lidovým vrstvám, líčí osud Prokopa.

Legenda o sv. Kateřině – z exotického prostředí, vysoká umělecká úroveň, jedinečná, významná umělecká skladba. Nejvýraznější z psaných českých skladeb. Katka se zamilovala do Krista, on ji nechtěl, protože byla pohanka. Chtěl ji pohanský princ, odmítla ho, rozhodla se přijmout křesťanství. Byla umučena, její duše byla spasena. V legendě je popsán život královské dcery Kateřiny Alexandrijské, která přijme křesťanství a zasnoubí se Kristu. Získá pro křesťanskou víru 50 pohanských mnichů, pro stálost své víry je umučena. Prolínání světské exotiky s mystikou, hrůza s nádherou. Např. na jejím zmučeném těle se objeví 6 barev. Prostředí vysoké šlechty, objevuje se vybraný jazyk.