Nejstarší české literární památky

Zákon sudnim Luďem- církevní texty po laiky

Monokanon – církevní texty pro vzdělance

B) Období zápasu staroslověnštiny s latinou

• 10. - 11. st.

• zánikem Velké Moravy (906) vzniká Český stát (několik kmenů)

• postupně měl kmen Čechů převahu a stává se kmenem nejsilnějším, v čele s rodem Přemyslovců.

• Staroslověnština se dostává do konkurence s latinou (Přemyslovci podporují latinskou církev a tvorbu)

• v 11. st. latinská tvorba začala staroslověnskou utlačovat.

• útočištěm staroslověnštiny se stává Sázavský klášter - založen r. 1032 za vlády

Břetislava I. Za vlády Břetislava II. nastal zákaz a roku 1097 byli mniši z kláštera vyhnáni.

Staroslověnské literární památky

1. legenda o sv. Václavu – psaná demokraticky, zachycuje skutečný stav v tehdejší době

2. legenda o sv. Václavu – psaná více ideologicky

Legenda o sv. Vojtěchovi – sv. Vojtěch byl zakladatelem Břevnovského kláštera

Znaky staroslověnských legend

• ústřední postava je světec, kterých představuje náboženský ideál

• přinášejí zprávy o naší nejstarší historii

Latinské literární památky:

Kristiánova legenda

• legenda o životě a utrpení sv. Václava a jeho babičky Ludmily

• Latinsky: Vita et passio santi Venceslai at sanctae Ludmile avie eius!

• originální dílo

• umělecky na výši

• srovnatelné i s díly evropské literatury

Hospodine pomiluj ny

• 1. česká duchovní píseň

• vznikla koncem 10. století

• staroslověnský původ (zbytky staroslověnských slov)

• zpívána při slavnostních příležitostech, měla funkci hymny

• prosba o mír a úrodu

• jednoduchá forma: 8 veršů, bez rýmu a strofického členění

Hospodine pomiluj ny,

Jezuskryste pomiluj ny,

Ty spase všeho mira

spasiš nu i uslyšíš

hospodine hlasy naše.

Dej nam všem hospodine

žizň a mir zemi.

Kyrielesion! Kyrielesion!

C) Období dočasného vítězství Latiny

• od počátku 12. st. - do poloviny 13. st.

• rozvoj dějepisectví

• převaha kroniky

Nejdůležitější památky

Vita minor - památka, která oslavuje zakladatele Sázavského klášteru sv.Prokopa.

Kosmas (1045 – 1125)

• děkan svatovícké kapituly

• vzdělanec

Dílo:

Kronika Česká (Kosmova)

• dějiny od nejstarších dob až po Kosmovu současnost, končí to Kosmovou smrtí.

• Umělecké, historické dílo

• Kosmas své vyprávění oživoval zábavnými historkami, citáty římských autorů + několik českých slov.

• kronika má tři části

1. Bájivá vyprávění starců,

2. Hodnověrné vyprávění svědků,

3. Kosmovy vlastní zážitky.

styl:

• živé vypravování, přímá řeč (dialogy), podrobné charakteristiky postav, citáty římských autorů, próza prokládána časoměrnými verši; zábavné historky, líčení bitev

• dílo nejen historické, ale i umělecké (herojská kronika)

• cesta k zesvětšťování literatury

• 1. dílo kronikářského typu (3. kniha), 1. dějiny národa

• vlastenecký ráz (Kosmas myslí česky)

• tendenční dílo – straní katolické církvi, zachycuje úspěchy Přemyslovců, chybí záměrně zmínka o slovanské vzdělanosti