Odysseia

Od Kirké se námořníci vydali k ostrovů Sierén, kde byl Odysseus přivázán ke stěžni a námořníci si zalepili uši, aby nepodlehli zpěvu sirén. Jakmile opustili ostrov sirén, připluli k ostrovu, kde se pásla stáda boha Helia. Odysseus věděl, že nesmí zabit ani jediné zvíře, jinak by na sebe seslali hněv bohů. Na tomto ostrově ztrávili několik dny, kdy čekali na příznivý vítr. Ale když mužům došli zásoby, námořníci Odyssea neposlechli a několik kusů dobytka zabili. Zeus na ně za to seslal bouři, v nichž se Odysseův koráb potopil a jen on se zachránil. Po několika dnech doplul na ostrov, kde ho našla nymfa Kalypso.

Po skončení vyprávění Faiáci – plavci odvezli Odyssea i s dary do Ithaky. Na březích rodné Ithaky Odysseus potká Pallas Athénu, která mu řekne o ženiších a Telemachovi a pošle Odyssea na pastviny za věrným pastevcem Eumaiem. Pallas Athéna poté zašla za Telemáchem, který byl touto dobou u lakedaimonského krále Meneláa, s řekla mu o nebezpečí, které mu hrozí od ženichů. Zároveň mu řekla, aby se tajně vrátil na Ithaku a zašel za Eumaiem. A tam poprvé po 20 letech potká svého otce. S ním, a s pomocí bohyně Athény, naplánují, jak přemohou ženichy. Odysseus se převlečen za žebráka dostane do svého paláce. Tam dokáže prostřelit šíp 12 sekyrami (což byla zkouška ženichům). Tím dokáže, že je opravdu Odysseus a povraždí zpustlé ženichy ve svém paláci.

Postavy:

Odysseus – odvážný, chytrý, spravedlivý, pyšný, sebestředný, syn Laërta, hodně spoléhá na svou královskou moc a postavení, vždy se řídí znameními bohů

Penelopé – žena Odyssea, “věrná manželka”, chytrá a mazaná, dcera Íkariova, nevzdává se

Telemachos - syn Odyssea, rozumný a spravedlivý, schopný

Eumaios – pasák vepřů, věrný svému králi Odysseovy, odhodlaný pro něj obětovat život

Ženiši:
Ktésippos, Ageláos, Amfinomos, Antinoos, Eurymachos, Léódés, Eurynomos, Démoptolemos, Peisandrus, Amfimedón, Léokritos,…

Historický kontext:
Epos Odysseia navazuje na epos Ilias, který popisuje deset let trvající Trojskou válku. Epos Odysseia zase popisuje cestu ithackého krále Odyssea, který se z této války vrací domů. Cesta však není lehká a podmínky nejsou příznivé, díky čemuž se domů vrátí až po dalších 10 letech. Historici se však domnívají, že Trojská válka byla kolonizace Malé Asie (dnešního Turecka), způsobená nedostatkem zemědělských ploch na Peloponéském poloostrově. Město Ilias, nebo Troje, skutečně existovalo a jeho základy byli objeveny v 19. století.

Věda v Odyssei:
I přesto, že Odysseia je založena na mýtické lidové slovesnosti, můžeme v ní najít hned několik věcí, které lze vědecky vysvětlit. Jednou z takových věcí je mýtus o Kyklopech, jednookých obrech a synech boha Poseidóna. Je dost možné, že tento mýtus vznikl zaměněním se sloní lebkou, která má vepředu velký otvor. Další taková věc může být nalezena v části, kdy Odysseus přistane na ostrově nymfy Kirké. Tam nymfa Kirké promění Odysseovy muže v prasata. Toto může být způsobeno rostlinou známou jako Durman obecný, která má halucinogenní účinky. Stejně tak i rostlina, kterou dostane Odysseus od posla bohů, mohla být obyčejná Sněženka, která napomáhá normálnímu fungování nervového systému. Další věc, která se dnes již dá rozumně vysvětlit, jsou Sirény, které lákají námořníky přes palubu. Zde se mohlo jednat jen o obyčejné halucinace, které mohou námořníky po dlouhé cestě na moři potkat. Existuje několik záznamů o námořnících, kteří z šílenství skákali přes palubu lodi.