Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Autor: Jaroslav Hašek
Rok vydání: 1921 – 1923
Forma:

Literární žánr: satirický román
Literární druh: próza

Jazykové prostředky:
Román je psán v er-formě, objevuje se v něm přímá řeč a promluvy vypravěče k autorovy. Kniha je psána češtinou, ale častokrát narazíme na německé pojmy a celé věty, stejně tak jako na poetické texty (básničky, texty písniček). Zajímavým gramatickým jevem je „onikání“, které je používáno pro vyjádření rozkazu či vykání. Text je psán převážně nespisovnou češtinou, ve které se vyskytují nespisovné, někdy i vulgární výrazy. Český jazyk, kterým je kniha psána, je z dnešního pohledu již zastaralý a objevují se v něm výrazy a gramatika dnes již nepoužívaná (rytmistr, elektrika, drožkář, budoár). V knize také můžeme mnohokrát narazit na „opileckou“ řeč a koktání způsobené tím, že se postava opila. Sám autor, jak píše v úvodu knihy, se rozhodl použít tyto jazykové prvky proto, že jsou v popisovaných prostředích a situacích běžně užívány, jejich absence by vypadala zvláštně a navíc, jak sám píše, považoval autor čistě spisovný a slušný jazyk za pokrytectví, kterému je třeba se vysmát. Vypravěč někdy boří 4. stěnu a promlouvá k čtenáři, komentuje příběh a doplňuje informace k tomu, jak na příběh reagovali lidé, podle kterých autor napsal některé postavy. Vypravěč již zná celý příběh, ale čtenáři nic neprozrazuje.

Obsah:

Děj:
Příběh vypráví o osudech vojáka Josefa Švejka, který se vzdá svého zaměstnání prodejce psů a narukuje do armády. Následně je čtenář svědkem událostí, které Švejkovi zkříží cestu.
Během příběhu je poslán do lazaretu, následně do garnizónu, stane se pucflekem polního kurátora Otty Katze a nadporučíka Lukáše; cestou na frontu se ztratí a zabloudí, je prohlášen za ruského agenta, je několikrát zavřen a zase osvobozen, opět skončí před vojenským soudem pro podezření pro špionáž a nakonec skončí na ruské východní frontě.

Hlavní postava:
Josef Švejk je pražský rodák s modrýma očima a prostoduchou tváří. Je upřímný a za jakékoliv situace vždy myslí na ostatní. Je příkladný fatalista; smíří se s jakoukoliv situací, do které ho život zanese a vždy na ní hledá pozitiva. Je hodně výřečný a ke každé situaci zná vhodný příběh.

Postavy:
Otto Katz – narozen jako Žid, polní kurátor, opilec a sukničkář, žije „bohémským“ životem.
nadporučík Lukáš – milovník žen, poctivý a spravedlivý nadřízený, nesnáší lež a přetvářku
jednoroční dobrovolník – neustále mluví,

Časoprostor:
Příběh začíná v srpnu 1914 a končí na jaře roku 1915.
Děj se odehrává v Praze, Českých Budějovicích, Putimi, Táboře, v Maďarsku a na ruské frontě.

Hlavní myšlenka:
Autor v knize kritizuje monarchii a náboženství, ale především válku, její řízení a nelaxnost.