Světová literatura po roce 1945

SVĚTOVÁ LITERATURA PO ROCE 1945

Zrcadlení radosti z konce války, ale zrcadlila i nervozitu.

1. Válečná tematika

   • Odsouzení války.

   • V sovětské literatuře dochází k vyzdvihování hrdinství.

     • Masové scény (všichni jsou jednotní, všichni bojují proti nepříteli).

   • V západní literatuře ukazovala válku „zdola“ – odsouzení války. Realistické, drastické a naturalistické.

     • Pohled na válku s humornými prvky.

   • Dokumentární popisy, později se zabývá dopadem (= psychologické popisy).

2. Existencialismus (paralelně s válečnou tematikou – až do 60. let)

   • Souvisí s válkou, ale zaměřují se na to, co válka udělá s člověkem – zpochybnění smyslu všeho, vypořádání se se ztrátou smyslu života.

   • Typické pocity úzkosti, pocity depresí.

   • U nás nepřicházel tento žánr v úvahu.

3. Neorealismus (40. – 50. léta 20. století v Itálii)

   • Projevil se především v literatuře a ve filmu, také malířství

   • Reakce na italský fašismus.

4. Beatnici (beat generation)

   • Američtí autoři

   • USA – svobodomyslná, nechtěli se účastnit toho konzumního života, experimenty s drogami, netradiční zaměstnání, tuláctví; po materiální stránce se zmáhá, velkorysost.

   • Beat – zbití životem

5. Rozhněvaní mladí muži

   • Velká Británie

   • Podobná východiska jako v USA, jen nebyli tak moc extrémní.

6. Experimentální literatura

   • Experimenty

   • Patří zde „nový román“ (převážně Francie) a „absurdní drama“ (Francie, Rumunsko)

7. Magický realismus

   • Jižní Amerika

   • Spojení dvou rovin – realistická rovina a zároveň magická rovina.

8. Vědecko-fantastická literatura

9. Postmodernismus

   • Odpichuje se od experimentů – navazuje na 60. léta.

   • Vrací se k tradičnímu vypravování.

   • Určená široké veřejnosti, každý si může vybrat ten svůj žánr.

10. Komerční literatura

    • Detektivky, milostné romány.

NEOREALISMUS

Charakteristické rysy

• Nonkonformní, kritický postoj k italské měšťácké společnosti

• Pravdivé vylíčení poválečné Itálie

• Pozornost soustředěna na každodenní život prostých lidí

• Klade důraz na dokumentárnost a věrohodnost

• Autoři si všímají především stinných stránek italské reality (nezaměstnanost, bída, prostituce, zaostalost velké části obyvatelstva)

• Nejvíce se uplatňují deníky a memoáry

Filmy

• Roberto Rossellini – Řím, otevřené město (scénář F. Fellini)

• Vittorio de Sica – Horalka

• Cesare Lavattini – Děti ulice

• Luchino Viscouti – Země se chvěje

• Pier Paolo Pasolini – Mamma Roma

• Federico Fellini – Silnice

Alberto Moravia

• Italský spisovatel, novinář, literární kritik

• Významný představitel neorealismu

• Díla: Římanka (1947), Římské povídky (1954), Horalka (1957), Nuda (1960), Já a on (1971), Voyer aneb Muž, který se dívá (1985)

• Hlavní témata jeho děl:

  • Úpadek rodiny

  • Motivy odcizení, krach lidských vztahů

  • Časté sexuální motivy

  • Ke sklonku života píše díla eroticky velmi otevřená (Já a on, Voyer)