Světová literatura po roce 1945

Günther Grass (Nobelova cena – 1999) – Plechový bubínek (1959)

• jeho první dílo, které bylo i velice úspěšné a slavné, později i volně na tuto knihu navázal (tzv. Gdaňská trilogie); vychází z vlastních zážitků – autobiografie

• kniha byla později i z filmována → Volker Schlöndorff (byl velice důsledný)

• román, někdy však bývá označován i jako magická realismus (trochu jiný, jsou však typické fantazijní prvky

• děj: zachycuje osud Německa na příkladu osudu hlavní postavy (Oscar Matzerath – chlapec, který se ve třech letech rozhodne, že přestane růst – proto, že vnímá svět dospělých jako pokřivený, zvrácený), že nestojí za to být dospělým → spadne do sklepa tak, aby se nezabil, ale pouze zranil – lidé si to tak vysvětlují, že neroste díky tomuto zranění (a ne proto, že nechce) – pozoruje tak život ze své vlastní perspektivy dítěte (to, že neroste výškově je právě tento fantazijní prvek)

  • matka mu zahýbá u kupce, který prodává bubínek – do kterého se časem „zamiluje“ a bude jej vyžadovat

• sledujeme tak, jak se vyvíjí on a co se v té době děje v Německu, mezitím má i vztahy s dospělými ženami

• hrozí mu však to, že zahyne (díky tomu, že je vlastně postižený), ale nakonec přežije a všechno to překoná

Heinrich Böll (Nobelova cena – 1972)

Rakouská literatura

Elfriede Jelinek (stále žijící autorka, divadelní hry a romány, velmi kontroverzní osoba – velká kritička Rakouska (ve všech dílech se vyjadřuje ostře proti Rakousku), v Rakousku se téměř nedalo zjistit, že dostala Nobelovu cenu – styděli se za to)

• Pianistka (příběh učitelky na konzervatoři, která prožívá vztah se svým studentem, žena však není zcela normální, nedá se to brát jako milostný příběh, její problémy se promítají do jejich vztahů, odehrává se to ve Vídni, ale ne v turistických oblastech, spíše odvrácená strana města)

Ruská literatura

Alexandr Isajevič Solženicyn (ruský spisovatel; část života prožil ve vyhnanství a část v emigraci; zatčen za dopis příteli, kde kritizoval J. V. Stalina – na 8 let v různých táborech nucených prací; obdržel Nobelovu cenu, kterou si ale nevyzvedl (bál se, že se nebude moci do Ruska vrátit), tvorba ovlivněna životem, velké autobiografické prvky)

Jeden den Ivana Děnisoviče

• novela s dokumentárními a autobiografickými prvky

• vyšla v době určitého politického uvolnění

• realisticky popisuje průběh obvyklého dne v sovětských pracovních táborech

• hlavní hrdina – Ivan Děnisovič Šuchov

  • odsouzen na 8 let, pracuje jako zedník na stavbě

  • kruté zacházení, zima, hlad, snaha neonemocnět, snaha nemít konflikty – přežít

  • jediný způsob, jak přežít – šmelit, podlézat

• člověk zbavený lidské důstojnosti je schopen všeho, jen aby se udržel při životě

Souostroví Gulag

• trilogie na pomezí románu a literatury faktu

• popisuje fungování sovětských táborů nucených prací

• vycházel z vlastní zkušenosti a rozhovory 220 lidí