Světová literatura po roce 1945

• zakladatelkou je Agatha Christie (pracuje často s principem jednoho geniálního detektiva či chytré profesorky)

• dalším tvůrcem detektivního románu, ale jiného typu – tzv. „drsná škola“ → Chandler

Agatha Christie

• mnoho detektivek – tou první byla kniha Deset malých černoušků

DALŠÍ VÝZNAMNÍ SVĚTOVÍ SPISOVATELÉ

Anglická literatura

Anthony Burgess – Mechanický pomeranč (této knize přineslo velkou slávu až filmové zpracování)

• parta kluků, kteří páchají výtržnosti i zločiny, jejich životní filozofií je násilí a zlo.

• následně je jeden z nich je vystaven pokusu, zdali se dá zbavit člověka sklonu k násilí, děláno docela drasticky, zároveň jsou v něm vzbuzovány nepříjemné pocity pomocí hudby, aby si to násilí znechutil; částečně se to povede, ale nakonec se ukáže, že se násilí nedá vymýtit – že je uloženo hluboko v člověku

• filozofická studie o zlu v člověku, ale zároveň vyprávění o zlu a o partě lidí (mají vlastní slang na základě ruštiny)

Salman Rushdie – slavné dílo Satanské verše (díky němu iránským vůdcem odsouzen na smrt)

Ian McEwan – Betonová zahrada

Americká literatura

Jerome David Salinger – Kdo chytá v žitě

• psychologický román – o konfliktu mladého člověka s dospělými a se světem, o zmatcích dospívání, nerozhodnosti a nekonformnosti

• hlavní hrdina a vypravěč – 17letý Holden Caulfield vypravuje v sanatoriu s ročním odstupem svůj příběh a vzpomíná na předvánoční 3denní cestu domů do New Yorku ze školy v Pencey, odkud byl vyloučen

• připomíná si své spolužáky, přítelkyni Sally Haysovou, různá náhodná setkání a rozhovory s lidmi, obává se rodičů, těší se na mladší sestru Phoebe

• je znechucen světem dospělých (přetvářka, neporozumění, bezcitnost), miluje děti pro jejich upřímnost a bezúhonnost a chce je chránit před zlem a nástrahami (být tím, „kdo chytá v žitě“) = generační i osobní zpověď o hledání vlastní identity, lidské opravdovosti, čistoty, lásky ve světě plném lhostejnosti a krutosti (skutečnost × romantické ideály)

• zdánlivá cyničnost a vulgárnost = pozérství, kterým je maskována citová zranitelnost

• dobový slang dospívající mládeže, střídání lyrických pasáží s groteskními situacemi a drsným černým humorem (zbraň proti zlu)

• rekonstrukce Holdenovy bludné cesty – prvky pikareskního románu (cesta od dětské naivity k pravdivému poznání světa a sebeuvědomění)

• obtížnost hledání, rozhodování, překonání krize, volba života (místo dobrovolné smrti), ale ne za cenu opuštění svých zásad

• výrazová expresivita až vulgarita, nadsázka, jazyková nespisovnost

John Irving – Svět podle Garpa (i z filmováno)

• stal se kultovní knihou díky zachycení spousty typických rysů amerického života a typických témat

• groteskní románová metafora přítomnosti zla a strachu z něj v americké společnosti

• intertextové vztahy (útržky textů, které Jenny nebo Grap napsali či řekli)

• fiktivní biografie spisovatele T. S. Garpa

• Postavy:

  • T. S. Garp – posedlý strachem z nebezpečí číhajícího na jeho blízké na každém kroku a snaží se ho minimalizovat absurdním systémem preventivních ochran, paradoxně způsobí i smrt vlastního syna (druhý jeho syn přijde o oko)

    • zkratka „technický seržant Garp“ – hodnost otce, který byl umírajícím vojákem (matka byla zdravotní sestra)

    • jeho smrt je nakonec symbolem absurdity