Světová literatura po roce 1945

Humberto Eco

Jméno růže

• kniha pochází z roku 1980

• vrcholné dílo postmoderní literatury, román s encyklopedickým záběrem, autorův pokus o realizaci „otevřeného díla“ (umožňuje velké množství interpretací)

• záměrná mystifikace – příběh předložen jako zrekonstruovaný středověký latinský rukopis benediktinského mnicha Adsona z Melku, který byl teprve 1842 přeložen do francouzštiny a vydán (viz předmluva)

• děj se odehrává v severoitalském opatství 1327

• vypravěč Adso líčí události, které zažil jako 18letý novic se svým mistrem, učeným františkánem Vilémem z Baskervillu (aluze = narážka na Doylův román, zdůraznění detektivního principu), bývalým inkvizitorem

• oba pátrají po příčinách záhadných úmrtí mladých mnichů, k nimž dochází dennodenně (Andelma z Otranda, znalce řečtiny Venantia, Berengara, znalce bylin Severina a knihovníka Malochiáše)

• dostávají se do knihovny, podobné labyrintu (uzavřený prostor, labyrint světa, symbol lidské vzdělanosti, ale i ohraničenosti lidského poznání), nacházejí vzácný rukopis (2. díl Aristotelovy Poetiky pojednávající o smíchu) a ten pomáhá záhadu rozřešit

• současně se v opatství koná setkání císařské legace a papežových vyslanců, při němž má Vilém sloužit jako prostředník

• k dohodě o teologických a filozofických otázkách nedojde, roztržka vrcholí s bývalými členy sekty – s jejím představitelem Salvatorem je obviněna vesnická dívka z čarodějnictví a odsouzena k smrti upálením

• zlo rozpoutal bývalý knihovník, slepý stařec Jorge (viz monolog v závěru), podle něhož má být rukopis i pramenem poznání → ten je nakonec i za všemi vraždami, chce ukrýt knihu od Aristotela – Poetika
  – 2. díl (o smíchu)

• Jorge se obává příchodu Antikrista a ve strachu před rozpadem starého světa a jeho myšlení pozřel listy napuštěné jedem a zahynul před smrtí založil požár, který zničil knihovnu, klášter i celé opatství

• příběh o lidském hledání pravdy i podstaty a smyslu středověké kultury (dobové problémy teologické a filozofické)

• za vnějším tvarem historické detektivky je utajen hlubší význam – cesta za vzdělaností, za dialogem s knihami → nutí uvažovat, stále hledat, uvědomit si poznávání jako hru

• román jako kniha o knihách (dvojí zprostředkování textu)

• promyšlená kompozice – po Prologu je 7 kapitol (První až Sedmý den), rozčleněných na podkapitoly

  • každý den smrt jako 7 ran v Apokalypse

• ve formě vypravování se rafinovaně prolíná množství žánrů: učená disputace, traktát, proroctví, sociologická sonda do problému mezilidské snášenlivosti a tolerance, smolná kniha

• erotika (milostný zážitek – Adso a venkovská dívka, narážky na milostný poměr Berengara se zemřelým Andelmem), koláž z citátů z Bible a jiné teologické literatury, filozofických a historických děl