Světová literatura po roce 1945

• Vyskytuje se v zemích, kde je velmi rozvinutá mytologie, kde je tím národ pověstný, lidé na to věří, jsou tím až posedlí – tato literatura začala v Rusku. Víra v zázraky, v jakési nadskutečno (mimo naše chápání), tajuplnost. Křesťanství se prolíná se sibiřským chápáním.

• Někdy se řadí jako pod žánr k postmoderně.

Rusko

Michail Bulgakov

• nechal jej zabít okolo r. 1941 Stalin – nežil tedy v době, do které spadá magická literatura

• jeho dílo, které je dokonalým příkladem magického realismu, vzniklo původně v době, kdy se ještě o magickém realismu ani neuvažovalo

• dílo Mistr a Markétka se však ke čtenářům dostalo až právě v období magického realismu, a to ještě na více verzí (první byla hodně cenzurována, až v r. 1989 se zohlednily všechny vlastnosti textu – současná a nejnovější verze)

Mistr a Markétka

• filozoficko-historický román + groteskní mystérium + novodobá variace na Goethova Fausta (ničícího, ne hledajícího) a Markétku (ne pasivní jako oběť Faustovy smyslnosti, ale aktivní, rovnocennou partnerku Mistra) + pronikavá dobová satira

• 3 vypravěčské roviny, které se prolínají: realistická: (satirický obraz porevoluční Moskvy a jejího literárního života – pokrytectví, zbabělost, samolibost, hloupost) + historicky-filozofická: kapitoly odmítnutého románu, jehož autorem je kritikou zdiskreditovaný a umlčovaný profesor historie Mistr (= biblické podobenství – nově představený evangelický konflikt pravdy a práva: příběh o římském místodržícím Judeje Pilátu Pontském a odsouzenci Ješuovi Ha-Nocri = Ježíši, jehož Pilát proti svému přesvědčení má vydat na smrt) + groteskní a fantastická: příběh profesora černé magie Wolanda (zřejmě zároveň ďábla) a jeho záhadné družiny – tlumočníka Korovjeva alias Fagota, mluvícího kocoura Kňoura, nahé ryšavé dívky a zohaveného tlouštíka Azazela (hrůzostrašné události v Moskvě, zmatek, záhadná úmrtí v bytě v Sadové ulici, kde se ubytovali, zděšení v literární organizaci MASOLIT = masová organizace literátů, ničivé zásahy do provozu Varieté)

• při styku s Wolandem se někteří dostávají do psychiatrické léčebny – zde se setká Mistr s básníkem Ivanem Bezprizorným a vypráví mu o svém románu i osudové lásce k Markétce

• 3. rovina románu – román v románu, kdy Mistr převypráví román o Markétce, který se dozvěděl od básníka

• v 2. části románu je v popředí Markétka – za pomoci vyslanců pekla získává opět nezvěstného Mistra, po němž touží

• díky zázračné masti se jako vědma pohybuje prostorem a časem a mstí se Mistrovým nepřátelům

• setká se s Mistrem, ale milencům už schází vůle a síla k životu, takže je Woland vyprovodí k tiché věčnosti nebytí a sám s družinou mizí v propasti

• kniha končí smírem v Mistrově duši – omilostnil v románu Piláta – a představou klidu v péči Markétčině

• komplikovaná kompozice (román v románu), paralelismus (reálno a fantaskno), složitá symbolika a metaforika

• 3 zdroje inspirace: Goethův Faust (spor rozumu a citu o lidskou duši → rozhodnutí obětovat ji za cenu nejvyššího poslání) + Gogolova groteskně-tragická a humoristická poetika, zesměšňující satira + etický patos Dostojevského (otázky života a smrti, Kristova příkladu pro uspořádání lidského soužití na základě lásky)