Poslední kabriolet

Jazykové a syntaktické prostředky:

• Slohový postup – vyprávěcí

• Časté francouzská slova, slovní spojení či věty (na Harvardu se pravděpodobně francouzsky většina učila francouzštinu)

• V souvislosti s 2WW – německé výrazy, označení (wehrmacht)

• Část jedné kapitoly (za války) je psána v dopisech (dozvídáme se tak o životech ostatních hlavních hrdinů za války)

• spisovná řeč v pásmu vypravěče

• nespisovná řeč v pásmu postav

• studentský a válečný slang

• popisné části okolí, budov, prostředí

Typy promluv:

• Časté dialogy

• Pásmo vypravěče – popisy míst, pocitů

Tropy a figury:

Medailonek autora:

Anton Myrer (1922-1996) byl americký spisovatel. Vyrůstal v Bostonu, vystudoval Boston Latin School. V roce 1941 nastoupil na Harvard, ale krátce na to (po útoku na Pearl Harbour) nastoupil k námořnictvu. Účastnil se bitvy o Guam a následného obsazení ostatních Mariánských ostrovů. Z armády odešel v roce 1946 v hodnosti desátníka a dostudoval Harvard.

S rodinou se přestěhoval do Kalifornie, kde vykonával řadu podřadných zaměstnání, aby rodinu uživil. V této době vydal první dvě díla Zlo pod Sluncem a Velká válka, která mu přinesla úspěch a finance.

V 6é. Letech se stěhuje zpět do New Yorku a do letního sídla na Cape Codu. Během války ve Vietnamu (1968) publikuje jeho nejúspěšnější dílo Jednou orel.

Konec života strávil v New Yorku, kde zemřel na leukémii.

Kontext tvorby autora:

Nejčastěji píše o Americe ve třicátých letech (swingové kapely, prostředí univerzit, touha po životě X 2. světová válka).

• Zlo pod Sluncem – prvotina, příběh skupiny umělců během jednoho léta

• Velká válka

• Zelená touha

• Poslední Yankee z Bostonu

• Poslední kabriolet

• Divoké pobřeží

• Jednou orel – příběh dvou důstojníků. Jeden z nich je tvrdý kariérista, druhý přesně naopak

• Tygr vyčkává

Dobový kontext, umělecký směr:

Amerika byla poznamenána hospodářskou krizí a následnou druhou světovou válkou, do které se obyvatelstvo ne vždy chtělo zapojit. Velkým šokem pro ně bylo napadení Pearl Harbour. Nadšení z konce války rychle utla studená válka (válka v Koreji, válka ve Vietnamu).

Dallaský atentát na demokratického prezidenta J. F. Kennedyho (1963), atentát na R. F. „Bobby“ Kennedyho (1968).

Literární kontext:

Světová literatura 2. poloviny 20. století

• 2. svět. válka v literatuře + problematika Židů a holokaustu (bezprostředně po válce i s odstupem – jako u nás)

• poznamenání bipolárním světem (železná opona, Západ x Východ)

• v totalitních systémech existence oficiální a neoficiální literatury (ta vychází buď v samizdatu, nebo v zahraničí); tvůrci neoficiální lit. doma v nedemokratic. podmínkách, nebo do exilu (exilová literatura)

• experimentování s formou díla

• nárůst objemu vydávaných knih – kniha jako komerční zboží – zejm.

• v západním světě

• pocity odcizení, nezakotvení v zemi či v mezilidských vztazích

• rozčarování z dalších váleč. konfliktů (korejská válka, válka ve Vietnamu)

• hrozba jaderné války, obavy z přetechnizovaného světa, z nesouladu mezi rozvojem technologií a lidské morálky (katastrofické vize)

• kritika společenských systémů a společnosti vůbec (rozdělení společnosti na ty nahoře a ty, kteří se mezi ně nemohou jednoduše a čestně propracovat, chudoba některých vrstev)

• hledání východiska také v přírodě / prostém životě

• nová témata (detabuizace), např. nové drogy (i mezi mladými), nové nemoci (AIDS), otevřeněji o otázkách sexuální orientace, feminismu, práv různých menšin…