Romeo a Julie

Vztah autora k textu:

Er-forma (=vypravování ve třetí osobě), autor je pouze pozorovatel.

Jazykové prostředky:

Dílo se dělí na 5 dějství (úvod, zápletka, vyvrcholení děje, zvrat, závěr) a má prolog. Veršovaná forma, jambický verš (typický pro Shakespeara), jazyk je spisovný s citově zabarvenými výrazy,lyrický, objevuje se ovšem rozdílnost stylu – vysoký (Romeo, Julie) a lidový (chůva), archaismy. Vyskytuje se zde přímá řeč v podobě monologů a dialogů. Dále využití přirovnání (Tu se Romeo vymrštil jako střela), metafora (na křídlech lásky přeletěl jsem zeď).

Kompozice:

Děj chronologicky uspořádán, graduje.

Žánr:

Drama: Tragédie.

Umělecký směr:

Renesance: znovuzrození, obrození; snaha o obrodu společnosti – návrat k antickým ideálům (kladen důraz na poznání vzdělání). Středem zájmu je člověk, nikoliv Bůh (návrt k radostem života, zájem o vědu).

Humanismus: zájem o člověka, zdůrazňuje jeho svobodu, schopnosti, vlastnosti a rozum.

Kontext:

William Shakespear: (1564 - 1616) anglický básník, herec a dramatik. Pocházel ze Stratfordu nad Avonou, po přestěhování se do Londýna postupně nabíraly jeho díla věhlasu. Byl spoluvlastníkem divadla Globe (kruhovité divadlo bez opon a kulis, tudíž umožněn velmi těsný kontakt s divákem). Napsal 37 dramat a sbírku sonetů)tématem jsou rozpory v lásce).

Tragédie: Romeo a Julie, Hamlet, Macbeth, Král Lear, Othello,…

Komedie: Kupec Benátský, Mnoho povyku pro nic, Zkrocení zlé ženy, Večer tříkrálový, Komedie omylů

Historické hry: Jindřich IV., Jindřich V., Jindřich VI., Král Jan, Richard II., Richard III.

Soudobí autoři: renesance: Dante Alighieri (Božská komedie), Giovanny Boccacio (Dekameron), Myguel de Servantes (Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha), Francois Villon

Myšlenkový a tématický kontext:Jan Otčenášek - Romeo, Julie a tma; Romain Rolland – Petr a Lucie;

Vlastní názor: nádherné dílo, jedno ze základních dramatických děl, mnohé úpravy – podoba filmová, muzikálová, operní, baletní,…