Rozmarné léto

Pozdě k ránu se Anna vracela s majorem k maringotce, kde potkali Arnoštka. Arnoštek celý rozzlobený začal majora bít. Anna se nakonec rozhodla pro Arnoštka, se kterým hned ráno opustila město.

Tři přátelé – Antonín, abbe a major si marně lámali hlavu, proč Anna odešla.

Ukázka: "Tento způsob léta," děl vposled, odvraceje se od přístroje Celsiova, "zdá se mi poněkud nešťastným. Je chladno a můj dech, jakkoliv jsem nepozřel vody, je mrazivý. Který měsíc nám zbývá, jestliže ani červen není dost vhodný, abychom pečovali o zdraví a o tělesnou čistotu? Nuže, ať je podnebí příznivé čili nic, tyto věci nesnesou odkladu."

"Výtky, které jsem vznesl proti krásnému písemnictví, neplatí bez výhrady a neplatí obecně. Avšak je nezvratná pravda, že ženské jsou hlupačky a že nikdy a nijak nebyly účastny velikých věcí aniž rozkoší duševních."

"Právě tak," poznamenal major zapaluje si doutník, "nesloužily nikdy ve vojště, a jakkoliv se jim líbí přiléhavé spodky a barevné kabátce, nerozumějí vojenství ani za mák. Víte-li pak, abbé, že jsem se nesetkal s dámou, která by znala základy balistiky nebo taktiky a která by měla jakékoliv mínění o těchto věcech? "Pah," doložil, "dovedou kaziti staré rody křížíce se s největší snadností s potomky šlechty a přivádějíce na svět čtenáře poštovních knížek."

Zařazení autora : Vladislav Vančura patří mezi spisovatelskou generaci dvacátých až třicátých let 20. století. V jeho tvorbě se objevuje určité novátorství – česká avantgarda – Stal stoupencem nového literárního směru – poetismu. (viz spolek Devětsil, referát V. Nezval).

Poetismus je literární směr, který vznikl v Československu a nikdy se nerozšířil za jeho hranice. Byl považován za výlučně český avantgardní směr. Jeho obsah vyhovoval i Vladislavu Vančurovi, všemu tomu co sám vzýval a prosazoval.

Vančura měl kolem sebe i další spisovatele a básníky, kteří poetismus uplatňovali ve své tvorbě. Byli to například Vítězslav Nezval, Konstantin Biebl, František Halas, Jaroslav Seifert, Vilém Závada.

Vladislava Vančuru ale též řadíme k prozaikům, kteří ve své tvorbě uplatňovali expresionismus, tedy literární směr zdůrazňující subjektivní výrazovou stránku.

Zařazení autora: České meziválečná próza - 1918 vznik ČSR - úředním jazykem čeština → vychází řada knih: rozmach prózy (romány), reportáže, vznikají nakladatelství: Topičovo, Ottovo, Vilímkovo, Melantrich, vycházejí časopisy a noviny (Lidové) - ovlivnění rozvojem filmu, náměty ze současnosti, psychologie postav, bohatost, působivost - 1921 vznik KSČM: umělci verbováni do strany, řada jich vstupuje - 1929 K. Gottwald (orientace na Rusko)→ řada autorů vystupuje a odmítá komunismus viz K. Čapek- „Proč nejsem komunistou“ (článek 1924) - ve 30. letech reakce na události ve světě (K. Čapek – španělská občanská válka) - 1.9.1939 – začátek 2. svět. války (napadení Polska)