SPALOVAČ MRTVOL

kompozice

• chronologická výstavba děje → příběh směřuje k výrazné pointě

• minimální odbočky od hlavní dějové linie, paralelně probíhající dějinné vývoje

• gradace (cca. posledních 20 stránek)

• rozdělena do 15 kapitol

• jednotlivé kapitoly i scény (př. návštěva panoptika, zápas v boxu, vycházka na rozhlednu) jsou propojeny stále se vracejícími motivy (př. motiv růžolící dívky v černých šatech, tlustého pána)

• stále se opakují i některé slovní obraty a přívlastky (př. motiv snubního prstenu, novinové titulky, motiv hudby)

• čtenář brzy zjišťuje, že za všudypřítomnou vlídností se skrývá tragická skutečnost, že slova neodpovídají kruté realitě a skrývají i něco jiného, než se na první pohled zdá

• propojuje reálný svět s iluzemi, sny a halucinacemi (návštěva tibetského vyslance)

časoprostor

• Československo (Praha) v období pozdní 1. republiky a raného Protektorátu

jazyk a vypravěč

• vyprávěn v er-formě x perspektiva hlavní postavy je dominantní

• vypravěč události pouze zaznamenává, ale neinterpretuje, čímž zamlžuje motivaci některých Kopfrkinglových činů

• striktně spisovný jazyk → často vyznívá velmi nepřirozeně a postavy tak působí na čtenáře chladným a odtažitým dojmem

• monotónní styl řeči narušuje pouze starý manželský pár, který se objevuje na více místech knihy – vocuď, nějakej

• dialogy – přímá řeč, nepřímá řeč

• podstatnou část knihy tvoří vnitřní monology hlavní postavy, které jsou však často psány v uvozovkách a může teda jít o samomluvu

• význačnou jazykovou zvláštností jsou Kopfrkinglovy eufemismy – nadobačná, něžná, čarokrásná, drahá

• hra s fakty a historickými reáliemi, které, jak předpokládá, čtenář zná

• mystifikace, složitá symbolika, rozvinuté metafory, ironie (sarkasmus)

hlavní postavy

• pan Kopfrkingl- obětavý zaměstnanec krematoria, vzorný otec, důsledný, stará se řádně o rodinu a výchovu dětí, postupně se mění v udavače a vraha, lehce manipulovatelný, sklony k fašismu, okázalý nekuřák a abstinent

• Matrie (Lakmé, nebeská) – žena pana Kopfrkingla, židovka, milá, hodná

• Zina a Mili – děti Marie a pana Kapfrkingla, hodné, poslušné (nemají svůj názor)

• Willim Reinke – kamarád pana Kopfrkingla, stoupenec fašismu, přemluví Kopfrkingla aby se přidal ke straně

• další postavy: pan Strauss, Rubinstein, pan Dvořák, doktor Bettelheim

Děj

Kopfrkingl pracuje v Praze v krematoriu. Spaluje mrtvoly. Tuto práci má velmi rád. Členům své rodiny dává přezdívky - např. jeho žena = Lakmé. Mají spolu dvě děti, dceru Zinu a syna Miliho. Pan Kopfrkingl vstoupí do nacionalistické strany. Je přesvědčován, že Hitler je nejlepším vůdcem. Začíná tedy nenávidět Židy. Lakmé je zčásti Židovka, a tak se jí chce Kopfrkingl zbavit. Oběsí ji a na policii nahlásí, že to byla sebevražda. Svého syna, jelikož je matce podobný, umlátí kovovou tyčí a v krematoriu ho spálí s ostatními mrtvolami. Svou dceru už zabít nestihne. Válka končí. Lidé se vrací z koncentračních táborů. Kopfrkingl pořád ale věří, že zachráncem je on.