Světová próza 1. pol. 20. stol

24.

Světová próza 1.poloviny 20.století

=meziválečná próza=

Po 1.světové válce (konec 1918) vzniká vzniká kvalitativně nová společenská situace a také

„nový typ moderního člověka“ - jiný způsob života, ovlivněn historií, rozmachem přírodních věd a techniky, dochází k rozlišení tříd a vrstev.

V Evropě vznikají nové státy, vznikají i nové systémy (1917 – Sovětský svaz, 30.léta – nacistické Německo, 20.léta – fašistická Itálie). Ve 20.letech dochází k evropskému rozmachu (konjukce). Pád burzy 1929. Literatura je aktivním obrazem světa a problémů člověka.

Filozofické směry:

• Pragmatismus – (pragma = aktivní čin) „filosofie praktického života“ - měřítkem pravdivosti je praxe, vznik v USA, založený na jednotlivci. Představitelé: J.Dewey, W.Jones. U nás: Karel Čapek, Josef Fisher, Miroslav Rutte.

• Unanimismus – zavádí pojem „kolektivní vědění“ a „kolektivní duše“. Představitelé: Emil Durklein – kolektivní cítění. Vzniká ve Francii. Klade důraz na lidský kolektiv.

• Sociologismus –jednostranně vysvětluje všechny jevy působením sociálních vlivů

• Marxismus – kolektivní vlastnictví. Představitelé: S.Freud – pracoval s podvědomím

• H.Bergson – pracoval s intuicí, byla založena na víře

Vznik četných uměleckých směrů. Vedle starších (vitalismus, secese, realismus, naturalismus) se objevují nové významné umělecké směry s odlišnými koncepcemi, které nazýváme avantgardou – futurismus, kubismus, kubofuturismus, fauvismus (v malířství, jasné, veselé barvy) dadaismus, surrealismus, abstraktní umění, sociální umění.

V architektuře: funkcionalismus, konstruktivismus – konstrukce má efektivní hodnotu, purismus

Nový druh hudby (jazz, swing), nové umělecké odvětví fotografie a film.

REALISMUS 20. STOLETÍ

Novými aspekty je zobrazení duševního a citového života člověka, sociálního, národnostního a civilizačního aspektu a dává možnost zobrazovat realitu novými uměleckými postupy a prostředky → experimentální próza (J.Joyce, F.Kafka, M.Proust)

Znaky experimentální prózy:

- potlačen děj

- je stále subjektivnější

- použití ich formy – vyprávění v 1.osobě

- prolínání časových rovin + užití „časoprostoru“

- autor pracuje s tzv. podtextem – autor nechává na čtenáři, aby si domýšlel a dotvářel

- užití asociativní metody – přecházení jednoho příběhu do druhého, nemá logiku a rozum

- užívá se tzv. „lyrizovaná věta“ a porušuje pravidla syntaxe (skladby věty – potlačena interpunkce)

- lyrizovaná věta = vyjádření pocitu, nálady, dojmu, časté užití monologů

FRANCIE

ANATOLE FRANCE

- nejstarším představitel, tvoří přechod od realismu 19. k 20.století

• Ostrov tučňáků – alegorický román o francouzské společnosti

ROMAIN ROLLAND

- prozaik a dramatik, znalec hudby a obdivovatel Beethovena, který ho inspiroval k napsání románu