W. Shakespeare - Hamlet, Macbeth

Žánr

TRAGÉDIE

-jeden ze dvou základních dramatických žánrů (vedle komedie)

-uvedení vážného obsahu s katastrofickým koncem, kterému se hrdinové marně snaží čelit (osud)

Tímto psychologickým dramatem ukazuje stíny renesanční doby, jejího přebujelého individualismu a bezohledné touhy po moci, která se nezastavuje před intrikami a násilnostmi. Veršovaná (místy prozaická) alžbětinská tragédie, vrcholné dílo světové dramatiky.

Alžbětinské drama

= vrcholné období anglického divadla (konec 16. st – počátek 17. st), královně Alžběta I.

• není vždy dodržena zásada tří jednot (místa, času, děje)

• kombinace poezie a prózy

• konflikt mezi vlastnostmi a lidskými bytostmi

Nadčasovost

- tvorba zůstává živá a pochopitelná i dnešnímu divákovi

- spletení dohromady několik zápletek, které na sobě zprvu nejsou závislé, ale postupně splývají (řešení jedné vede k řešení druhých)

- nedodržování zásady tří jednot → prolínající se dějové linie (jako dnešní seriály)- děj může trvat měsíce i roky, přenáší se z místa na místo

- v hrách se už nyní objevují negativní lidské vlastnosti – závist, chtivost, žárlivost, neschopnost rozhodnout se, atd.

Závěr

Hamlet je veršovaná alžbětinská tragédie, vrcholné dílo světové dramatiky, která se odehrává začátkem 17. století na dánském hradu Elsinor a má 5 dějství.

Hamlet je překrásná, ale i přesmutná postava dánského prince. Miluje Ofélii, která se ho však, na přání svého otce, straní. Když se doví pravou příčinu otcovy smrti, předstírá šílenství, aby nebyl podezřelý. Prožívá těžké duševní stavy, ve kterých přemýšlí o smyslu lidské existence a o zločinnosti světa (uvažuje o sebevraždě). Touží po pomstě, ale má nedůvěru a pochybnosti ve vlastní sílu.

Shakespeare v tomto díle vyjádřil bezohlednou touhu po moci, která se nezastaví ani před násilím a intrikami. V Hamletovy uvažuje o smyslu života, lidské existenci a o rodinných, milostných konfliktech.
Shakespeare se na konflikty dívá filozofickým pohledem, v Hamletovi naznačil, jak bojovat proti špatnostem, dotkl se obecně lidských problémů, odhalil charakter a povahu člověka.

• Typické pro hru: dlouhé filosofické monology Hamleta

• Dvě pozice/postoje myšlení Hamleta: šílená a vážná

• Také dvě roviny Hamleta

  • Jako šlechtic – vysoký styl a zároveň opačně

  • Proto je také přijímána, protože se tam střídá nízký a vysoký styl

• Jsou tam vulgarismy

• Humanistické myšlení

→v této hře lze vidět krize humanismu →racionalismus selhává, protože nemůže vyřešit všechny problémy