SLEZSKÉ PÍSNĚ

PETR BEZRUČ (1867-1658) ČESKOSLOVENSKO

Byl českým spisovatelem a básníkem. Patřil do generace anarchistických buřičů. Jeho dílo je ovlivněno symbolismem a Českou modernou. Spekuluje se o tom, že autorem většiny básní ze sbírky Slezské písně je ve skutečnosti jeho přítel Ondřej Boleslav Petr, který spáchal sebevraždu. Jeho otec Antonín Vašek byl učitel, filolog a slezský buditel a jako jeden z prvních odmítl uznat pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Když jeho otec zemřel, zůstala matka se šesti dětmi v nelehké finanční situaci. A i přesto, že Petrovi domluvila práci, aby trochu vydělával, on nijak matce nepomohl. Rád poznával své okolí a chodil na procházky.

Jeho pravým jménem bylo Vladimír Vašek pseudonym Petr Bezruč si dal podle své lásky Dody Bezručové a nejlepšího přítele O. B. Petra, který mu ukázal jiný pohled na problémy s chudobou ve Slezsku.

Když zemřela jeho matka, staral se o svého malého bratra a za druhým bratrem jezdíval na Hanou, k níž si vybudoval vztah.

Poezie Petra Bezruče je v kontextu české literatury naprosto ojedinělá. Jeho originalita netkví pouze v prudkém básnickém výboji, který se zaobírá sociálními a národnostními problémy Slezska konce 19. století a řadí ho tak mezi autory sociální, buřičské.

Další díla: Stužkonoska modrá, Studie z kafé Lustig, Přátelům a nepřátelům

SLEZSKÉ PÍSNĚ

Ukázka:

[str.54/Maryčka Magdónova / 2.verš ]

Téma a motiv: národní a sociální útisk slezského lidu, utlačování Němci, dělnická problematika, zoufalství, naděje, vzpoura, poukázání na přehnaný pragocentrismus

Časoprostor: Slezsko, Haná, Těšín, Ostrava, Opava v 2. polovině 19. století

Kompozice: sbírka epických a lyrických básní

Intimní básně- Červený květ, Jen jedenkrát, Labutinka

Sociální básně (těžký život, epika, sociální balady) Maryčka Magdonova, Ostrava, 70 000

Národnostní básně (jazykový útisk) Kantor Halfar, Bernard Žár

Básně vybočující z ústředního tématu – téma antiky - Leonidas

Lit. druh a žánr: lyrickoepická báseň- balada

Syntetizuje realismus(věcnost vyjádření), impresionismus a symbolismus(obraznost, dekadentní stylizace, anarchistická revolta, volný verš)

Vypravěč: ich-forma

Veršová výstavba: převažuje verš rytmický (daktyl), a pravidelný rým (střídavý ab, ab), někdy velmi nepravidelné, anafora(opakování slov na začátku veršů), epizeuxis(opakování slova za sebou-Labutinka), apostrofa(oslovení nepřítomné osoby, Markýz Géro), hyperbola(nadsázka-sto roků), autostylizace(sám básník subjektem-Já)

Jazykové prostředky: slezské nářečí (baba, zkuň-odkud, večerek-netopýr), občas polská slova, bohatá slovní zásoba, hovorové výrazy, symboly (červený kvě-revoluce), metafory (mračil se kaktus), ironie

Vydáno v edici Slunovrat. Kniha má 153 stran.

Děj:

Červený květ – symbolismus: symbol červeného květu z kaktusu jako něco nového, revoltujícího, nepochopeného, autor se možná vidí sám v červeném květu; kaktus - drsný jako některé duše, které prošly životem; básníkem je myšlen František Ladislav Čelakovský, který napsal báseň Kaktus