Malý princ

• Vypravěčem je sám pilot – ich-forma vyprávění (na začátku a na konci knihy); když autor

popisuje Malého prince, jeho planetu a jeho cestu a činy, užívá er-formu.

Rámcové vyprávění – život pilota a jeho ztroskotání je napsáno chronologickým slohovým
postupem; naopak vyprávění Malého prince o jeho cestě je napsáno retrospektivně

• Užívá množství vnitřních monologů – např. když Malý princ uvažuje o své květině
• Častá přímá řeč; dialogy
• Také nepřímá řeč – když Malý princ opouští nějakou planetku (př. „Dospělý jsou rozhodně

moc a moc zvláštní, říkal si v duch cestou.“)

V díle se objevují nedokončené výpovědi Malého prince při rozhovorech s letcem
Od hlavní dějové linky neodbočuje, až na vyprávění o cestách Malého prince; je zde málo postav, a
tak je děj přehledný a smysluplný i pro děti
Najdeme zde znaky původní pohádky – žádné postavy nemají jméno
JAZYKOVÝ PLÁN (jazykové prostředky ve výňatku)
vrstvy jazyka; stylisticky a citově příznakové výrazy
básnické prostředky (zvukové prostředky, typografie; figury a tropy)

• Dílo je psané spisovným jazykem, krátké srozumitelné věty a souvětí; užívá množství

zdrobnělin (napsána jakoby pro děti – jako pohádka, ale má hluboký filozofický podtext)

• Moderní řeč, jazyk je bohatý, ale ne složitý
• Užívá jakousi zvukomalbu – zanechávaje za sebou lehký kovový šelest; přechodníky
• Jazykové prostředky:

o Metafora – stará opuštěná skořápka; přirovnání – klesl pomalu, jako padá strom;

personifikace – hvězdy se tiše smějí, studna zpívá; hyperbola – nekonečná poušť;
epiteton – chvějící se slunce (epiteton ornans – ozdobný); oxymorón – jste krásné,
ale prázdné

NEUMĚLECKÝ TEXT

TÉMA A ZÁMĚR • tematická souvislost mezi výňatky • hlavní myšlenka a záměr textu; názory/postoje x fakta • komunikační situace – předpokládaný autor a adresát; kde se text může objevit