MILENEC LADY CHATTERLEYOVÉ - koncept maturitního okruhu

DAVID HERBERT LAWRENCE   

MILENEC LADY CHATTERLEYOVÉ     

KONCEPT MATURITNÍHO OKRUHU K ÚSTNÍ MATURITNÍ ZKOUŠCE Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY 

Stránka 2 z 3 / Milenec lady Chatterleyové          

navštěvuje. Na Wragby se rozšíří fáma, že lady bude mít dítě. Všichni se domnívají, že s Cliffordem. On to nepopírá. Constance a 
Hilda mají odjet do Itálie, aby to vypadalo, že si tam lady našla milence. Je to Cliffordův nápad. Až se Constance vrátí, narodí se jí 
dítě. Constance stráví poslední noc s milencem-hajným. Poté odjíždí do Itálie a tam zjistí, že je těhotná. Dopisuje si s Mellorsem a 
plánují  společnou  budoucnost.  Přesvědčí  ho,  aby  se  dal  rozvést.  Z  dopisu  od  Clifforda  se  dozví,  že  se  Mellorsova  žena  vrátila  a 
nastěhovala  se k  němu. On odešel bydlet  k  matce.  Jeho  manželka proti  němu poštvala  celé okolí a  zkazila  mu pověst. Mellorse 
kvůli tomu musí odejít z města. Constance má strach, aby se o jejich poměru nikdo nedozvěděl. Od milence jí dojde dopis, že se 
jeho manželka o nich dozvěděla a roznesla to po okolí. Doneslo se to dokonce i Cliffordovi. Mellorse urazí sira Clifforda a stěhuje se 
do  Londýna.  Constance  a  Hilda  odjíždí  do  Londýna,  kde  se  setkají  s  Mellorsem.  Seznámí  ho  s  otcem.  Všichni  tři  se  vydají  za 
Conniiným přítelem Duncanem Forbesem a žádají ho, aby vzal otcovství na sebe. On ochotně souhlasí. Connie napíše Cliffordovi 
dopis,  že  si  našla  jiného  muže  a  chce  se  dát  rozvést.  Clifford  ji  přesvědčí,  ať  se  vrátí  na  Wragby.  Lady  řekne  manželovi  o  dítěti. 
Vypráví  mu  o  poměru  s  Duncanem  Forbesem.  Přizná  se  ale,  že  mu  lhala,  aby  ho  šetřila.  Cliffordovi  celá  záležitost  zlomí  srdce. 
Přemlouvá ženu, ať s ním zůstane. Constance mu poví i o poměru s Mellorsem. Clifford přesto nechce rozvod. 
Connie odjíždí s Hildou do Skotska a Mellors se stěhuje na venkov. Najde si tam práci na statku. Jeho žena mu povolí rozvod. On a 
Connie musí žít nějakou dobu odděleně. 
    
Charakterizovat dílo z hlediska jazykového a kompozičního:  Román  je  rozčleněn  do  bezejmenných  19  kapitol,  příběh  je  vyprávěn  v er-formě.  Jazykové  odlišení  obou  milenců  (intelektuální 
mluva  Connie  a  hornické  nářečí,  kterým  hovoří  Mellors)  nese  výrazný  společenskokritický  moment:  kritizuje  sešněrovanost 
anglické společnosti. Autor užíval i tabuizovaných vulgárních výrazů („...Vobcování sou jenom ty pohyby při tom. Vobcujou i zvířata. 
Kundička seš ty sama a to je daleko víc, dyť ty seš přece něco docela jinýho než takový zvíře, i dyž taky vobcuješ. Kunda! To je na 
tobě to nejhezčí, holka moje zlatá!“). I díky jazykovým prostředkům byl román  označen za pornografii a  až do roku  1960 byl  ve 
Velké Británii zakázán.  
   
Vystihnout hlavní myšlenku díla (námět, téma, motivy):  
V Milenci  lady  Chatterleyové  promítá  autor  do  protikladů  výrazně  sociálních  významy  erotické.  Wragby,  sídlo  aristokrata  a 
schopného majitele a manažera důlního průmyslu sira Clifforda, se v příběhu stává místem umrtveného sexu (ochrnutý sir Clifford) 
či prázdné, frustrované erotiky (milostný poměry Connie s dramatikem Michaelisem). Sexualita a pozdější erotická nespoutanost, 
která  je  s  tímto  dílem  neodmyslitelně  spojována,  má  v  románu  spíše  revoluční  a  očistnou  funkci  v  životě  dvou  lidí  z  rozdílných 
společenských vrstev, kteří cítí vnitřní nespokojenost se stavem vnějšího světa a se svou rolí v něm. Jejich milostné sblížení, plné 
fascinace základními přírodními principy života, je odpovědí na zmechanizovaný svět a sešněrované konvenční vztahy, které jsou 
útrpně snášenou bolestí společnosti. Tento román může být ploše vnímán jako milostná aféra neukojené paničky, jeho síla je ale 
právě  v  hlubokých  pocitech  a  úvahách,  které  nakonec  hlavní  hrdinku  přivedou  do  náruče  stejně  smýšlejícího  a  cítícího  muže, 
jakkoli se to může zdát skandální.  
 
Charakterizovat hlavní postavy v díle:  Téměř vše podstatné v románu, ať je to erotická něha či lyrická nádhera jarního lesa, vnímáme očima Connie Chatterleyové. S tím 
souvisí i jiná, ještě podstatnější zvláštnost erotického realismu; erotické scény v románu jsou nazírány poněkud jednostranně jako 
ženské  vnímání  mužského  těla.  Mellors  je  sice  „pohlavním“  hrdinou  románu,  ale  erotický  prožitek  je  sdělován  převážně 
prostřednictvím Connie.   
 
Zařadit autora díla do literárněhistorického kontextu světové literatury, pohovořit o literárněhistorickém kontextu 
(časové  vymezení,  znaky  literárního  období,  další  představitelé  literárního  období  a  jejich  díla;  kulturně-politický 
kontext…):  
Tuto důležitou část zkoušky si nastudujte podle studijní příručky, sešitu, učebnice. Otázky v této části mohou být různorodé a budou 
směřovat k ověření žákova základního přehledu o literárním vývoji. Pro poznámky k této části využijte volného místa níže.  
Kapitoly ve studijní příručce a sešitě: Světová literatura 1. poloviny 20. století / Světová próza 1. poloviny 20. století