Arnošt Lustig - Motlidba pro Kateřinu Horovitzovou

4. Téma a motiv díla. Základní dějová linie (zachycení základních bodů příběhu). Zasazení výňatku do kontextu celého díla.

Téma: bezohledná hra nacistů s Židy v koncentračních táborech, snaha přežít holokaust, či alespoň zemřít důstojně

Motivy: válka, smrt, snaha přežít, intriky

V Itálii jsou drženi bohatí Židé s americkými pasy. Nacisté jim slíbí, že je vymění za zajaté německé vojáky. Židé jsou proto odvezeni do Osvětimi a čekají tam na vypravení speciálního vlaku do Hamburku, odkud by měli dále plout lodí. V táboře se setkají s nově přivezenými Židy. Mluvčí bohatých Židů zaslechne rozhovor Kateřiny Horovitzové s otcem. Kateřina upoutá Cohena svou krásou, hrdostí a vůlí k životu. Rozhodne se ji vykoupit a požádá Bedřicha Brenskeho, aby se k nim mohla připojit. Brenske pak od Židů pomocí různých lstí a falešných slibů láká jejich peníze a neustále oddaluje jejich slíbené propuštění. Místo do přístavu se vracejí do tábora, kde si Kateřina musí vzít Cohena, aby mohla nastoupit na loď. Když však vlak dorazí do přístavu, jeden z cestujících si uvědomí, že si s nimi Brenske pouze hraje a pokusí se mu vzepřít, když se však vzepře, je zastřelen a skupina se vrací zpět do tábora. Pod záminkou hygienických opatření a lékařského vyšetření jsou Židé odvedeni do umýváren. Ve skutečnosti je zavede k plynové komoře. Kateřina si uvědomí, co je ve skutečnosti čeká a jako jediná se zmůže na odpor. Využije toho, že si ji Němci prohlížejí, zmocní se pistole jednoho z Němců a zastřelí ho a další vážně zraní. Němci skupinu zaženou do sprch a všechny Židy včetně Kateřiny postřílejí. Přestože bylo jasné, že si Kateřina svým činem nezachrání život, symbolicky zachránila svou důstojnost. Těla mužů jsou spálena, zatímco tělo Kateřiny je vystaveno pro výstrahu ostatním

5. Jazykové prostředky; tropy a figury.

Základ díla tvoří spisovná čeština, výskyt německých, polských i židovských jmen (odborné termíny z židovského náboženství), vulgarismy (např. děvka – při popisu Kateřiny) ,které mají dokreslit smýšlení nacistů o Židech, které nevnímají jako lidské bytosti, ale považují je za otroky, objevují se zastaralé tvary slov (např. přechodníky - počínaje, říkaje), vyskytují se zde dvojsmysly či ustálené fráze, nepřeplácanost, znalost lidské psychiky a řada dalších prostředků sloužících k manipulaci, např. rčení, pořekadla, řečnické otázky, přísloví. Použita je i přímá řeč a dlouhá souvětí.