Anticka filosofie klasicka
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
STOICISMUS
Je to aristokrat mezi filosofickými směry. Jeho název pochází od sloupořadí (stoá poikilé). Zakladatelem je Zenón z Kitia, základy stoicismu sepsal Chrýsippos. Hlavními představiteli jsou Lucius Amaeus Seneca (učitel), Epiktétos (otrok) a Marcus Aurelius (císař). Jejich neslučitelné společenské pozice značí to, že ve stoicismu si jsou všichni lidé rovni. Základem veškerého jsoucna je bůh, který prostupuje vším jako duch (pneuma). Celý svět je harmonicky a prozřetelně uspořádán (pouta sounáležitosti). Člověk má žít v souladu s tímto řádem a s rozumem, protože rozum odráží pneuma. Člověk se musí oprostit od vášní a negativních sklonů, osvobození = apatheiá. Získává tak vnitřní svobodu a základy lidství, cnosti - klid a vyrovnanost. Otrok Epiktétos navrhl cestu k vnitřní svobodě: „Jsou věci, které nemůžeme ovlivnit, s těmi se musíme vyrovnat. To co ovlivnit můžeme, měnit máme.“ Na smrt se máme připravovat s klidem (apatheiá).
SKEPTICISMUS
Název pochází z řeckého skeptesthai = uvažovat, pochybovat, zkoumat. Zakladatelem je Pyrrhón z Élidy, který radí zdržet se raději jakéhokoliv úsudku o skutečnosti, pokud si nejsme stoprocentně jisti, zdržení = epoché. Zformuloval tři základní myšlenky skepticismu:
1. Nejsme schopni o žádné věci říci jaká opravdu je, ale pouze jak se nám jeví.
2. O všem můžeme mít protichůdné názory.
3. Nepodařilo se nám najít pevné kritérium, podle kterého bychom poznávali a hodnotili.
Pyrrhón zastává názory krajního skepticismu = agnosticismus. Jeho skepse má i praktický etický význam: Nemáme-li jistotu, je lépe se nijak neangažovat a snažit se dosáhnout stavu neotřesitelného klidu a lhostejnosti (ataraxiá). Pyrrhón se dovolává stoprocentní jistoty, zjistilo se, že tudy cesta nepovede a vzniká tak druhá fáze skepticismu = PROBABILISMUS. Ten říká, že nemusíme mít stoprocentní jistotu, ale alespoň pravděpodobnost, abychom se mohli rozhodnout. Je spojen s Platónskou akademií: Člověk musí mít alespoň nějakou pravděpodobnost o správnosti svého poznání.
Probabilismus je velmi užitečný i pro dnešní život - kritické myšlení.