Anticka filosofie predsokratovska
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
3. Antická filosofie předsókratovská
Došlo k oddělení mýtu (náboženská představa o vzniku světa a člověka) a filosofie (hledá pravdu a podstatu). Založení evropské tradice, základ antických filosofií.
MILÉTSKÁ ŠKOLA - MILÉŤANÉ
Nejstarší filosofové žili v maloasijském přístavu Milétos. Zabývali se především ontologickou otázkou. Hledali podstatu světa. Hledali pralátku = arché, z čeho je složen svět. Všichni milétští filosofové jsou hýlozoisté = pralátka je nejen základem jsoucna ale i života, nadána životem, je živá.
a) THÁLES Z MILÉTU - Našel pralátku ve vodě, základem všeho je voda. Voda reprezentuje život, není jen pralátkou ale i zdrojem a základem života. Podle Tháléta je země plochou deskou ležící na hladině světového oceánu. V důsledku vlnobití vzniká zemětřesení. Jde o první vědeckou hypotézu.
b) ANAXIMANDROS - Byl filosoficky nejvýznamnější myslitel milétské školy. Pralátkou nazval apeiron = první obecný abstraktní pojem ve filosofii, blíže neurčená nedefinovaná hmota. Věci, které vyvstávají z apeironu i celý náš svět nejsou trvalé. Vznik věcí je pokus o omezení apeironu.
c) ANAXIMENÉS - Za pralátku považoval vzduch, opustil Anaximandrův filosofický pojem. Vzduch je méně filosofický než apeiron, i vzduch je základem jsoucna a je živý. Hvězdy jsou připojeny na ledové obloze jako hřeby a měsíc má své světlo od slunce.
PÝTHAGORÁS
Pocházel z řeckého ostrova Samu. Byl vědec a matematik, člen spolku orfiků - uznával jejich zásady, že tělo je hrob pro duši, stěhování duší. Domníval se, že to co nemá tvar je apeiron a ve skutečnosti ani není. Každé jsoucno má hranici - mez. Základem všeho je číslo, pomocí čísla se dá vyjádřit jakýkoliv rozměr. Všechna jsoucna se dají vyjádřit číslem a jsou harmonicky uspořádána.
Tuto harmonii = hudba sfér může slyšet ten, kdo kultivuje mysl, vzdělává se a je mravným člověkem.
ELEJSKÁ ŠKOLA
Nazvána podle řecké osady Elea. Zakladatelem je Parmenidés z Elee. Vycházeli z myšlenek pěvce Xenofanése z Kolofónu, který kritizoval antropomorfní náboženství (bůh jako člověk). On říká, že bůh má být všemohoucí, všudypřítomný a dokonalý - musí být jen jeden. Celá elejská škola popírá pohyb.
a) PARMENIDÉS - Došel k tezi, že nebytí není - jest pouze bytí. Má-li být jsoucno jsoucí, musí být všude jako bůh. Jsoucno je neměnné a trvalé, musí být jedno a všude. Pohyb neexistuje, není možný. Náš rozum logicky dokazuje nemožnost pohybu, naše smysly tvrdí opak. Jde-li nám o pravdu, je třeba řídit se logikou rozumu a nikoliv smyslovým zdáním.
b) ZENÓN - Byl Parmenídův žák, obhajoval jeho učení aporiemi = logické paradoxy, v nichž dokazoval nemožnost pohybu. Logicky byly aporie vyvráceny až v novověku objevením diferenciálního počtu.
HÉRAKLEITOS Z EFESU