Co je filosofie, zdroje filosofie, filosoficka otazka azdravy rozum. Svet jako celek, mytus fi

Ideologie je myšlenková soustava, která obvykle vyjadřuje zájmy určité vrstvy lidí vůči jiné vrstvě. Každá filosofie obsahuje ideologické prvky a ideologie bývá filosoficky zdůvodňována.

MÝTUS FILOSOFIE

Mýtus = obrazné sdělení toho, jak se vyvíjel svět a život, popisuje, jak se věci udály a sděluje nám to jako samozřejmě přijatou pravdu, výsledek dávných událostí. Říká nám i jaký je svět nyní.

Na otázky, které si filosofie klade, člověk nejdříve odpovídá mytologicky. Jsou mýty pravdivé? Pravděpodobně ne.

HLAVNÍ FILOSOFICKÉ DISCIPLÍNY

A) ONTOLOGIE = nauka o bytí, o jsoucnu, o tom co je

Každá jednotlivá věc či činnost mají vztah k existenci, jsou, existují. Bytí musí mít základ, podstatu, příčinu. Substance je základ jsoucna. Chceme-li se dobrat substance, musíme hluboko pod povrch.

Metafyzika = ontologie, historický prvním pojmem byla první filosofie. Pojem metafyzika vznikl až po Aristotelovi (meta ta fysica - až po fyzice). Někdy je metafyzika chápána jako synonymum filosofie vůbec. Metafyzika má také metodologický význam = vědecký postup vydělení zkoumaného. Zkoumá věci odděleně od ostatních, mimo jakýkoliv pohyb. Je protikladná dialektice. Dialektika = chápe věci v celku, v pohybu, ve vývoji a v souvislostech.

Základní ontologické otázky:

1. Co je podstatou bytí? a) materialisté = podstata světa je materiální, hmotná (hmota)

b) idealisté = podstata světa je ideální, duchovní (idea, myšlenka)

objektivní idealismus přesahuje člověka, subjektivní idealismus je v člověku

2. Kolik je těch podstat? a) monismus = podstata světa je jen jedna (materialismus nebo idealismus)

b) dualismus = podstaty světa jsou dvě (materialismus i idealismus)

c) pluralismus = podstat světa je více

3. Jaká je ta podstata?

teleologie = filosofické stanovisko, každý jev má svůj předem daný cíl (Boží předurčenost)

determinismus = cíl je předem něčím určen (kauzalita = příčinnost)

indeterminismus = žádný jev ničím a nikým určen nebyl, vznikl a vyvíjel se nahodile a náhodně

imanentní podstata = podstata věci je uvnitř věci samotné

transcendentní podstata = podstata věci je vně věci nebo ji přesahuje (Bůh je podstatou světa)

B) GNOZEOLOGIE = teorie poznání, zabývá se zákonitostmi lidského poznání

gnozeologie = noetika = epistemologie (vědecké poznání)

Rozlišujeme dva aspekty poznání: a) subjekt poznání - ten kdo poznává

b) objekt poznání - to co je poznáváno

Lidské poznání má dvojí podobu:

a) smyslové (empirické) poznání = empirismus

Realizuje se pomocí našich smyslů. Je založeno na zkušenosti. Počitek = informace jednoho smyslu, vjem = soubor počitků. Počitek a vjem mohou vzniknout, když jsou subjekt o a objekt bezprostředně v kontaktu a bezprostředně na sebe působí.

b) rozumové (racionální) poznání = racionalismus

Základní jednotkou racionálního poznání je pojem. Lidé ho vytváří pomocí abstrakce = zobecňování. Je založeno na rozumu, využívá abstraktně logické myšlení.