Nabokov Lolita

Autor: VLADIMIR NABOKOV

Název díla: LOLITA

Autor:

Vladimir Vladimirovič Nabokov (1899–1977)

„ruský romanopisec, který patří Americe“

- psal ruskou a anglickou prózu a poezii, překládal

- zpočátku psal pod pseudonymem Sirin

- z dobře situované šlechtické rodiny, otec byl právník a novinář

- měl 4 sourozence

- do svých 18 let žil v Petrohradě

- měl trojjazyčnou výchovu – mluvili rusky, anglicky a francouzsky

- studovat začal v Petrohradě, ale r. 1919 celá rodina z Ruska emigrovala

- studia dokončil na Cambridge, kde studoval zoologii, slovanské a románské jazyky

- poté žil v Berlíně, pracoval jako překladatel

- v Berlíně byl jeho otec zavražděn ruskými monarchisty, Vladimirova sestra s matkou emigrovaly do Prahy

- sám žil dál v Berlíně, ale nikdy si Německo neoblíbil

- od r. 1937 žil v Paříži, kde pracoval jako učitel jazyků, překladatel, instruktor tenisu a boxu

- po německé okupaci r. 1940 působil v USA, žil na Manhattanu a překládal

- také byl velmi uznávaným znalcem motýlů (entomolog)

- v letech 1945–1959 byl profesorem ruské literatury na Cornellově univerzitě

- byl oblíbený profesor, zajímavě hovořil o válečných událostech v Evropě

- přestěhoval se do Švýcarska, kde prožil posledních 17 let svého života

- s manželkou Verou (Židovkou) měl jednoho syna

- zemřel ve Švýcarsku, kde je i pohřben

- sama sebe označil jako synestetika – spojoval si písmena s barvami

- nikdy se nenaučil řídit auto, všude ho vozila manželka

- byl vášnivý šachista

- překládal z ruštiny Puškina, Heineho, Lermontova, Carolla

• zařazení autora do uměleckého směru

Postmoderna, též postmodernismus

- evropský myšlenkový směr konce 20. století

- základním prvkem je pluralita názorů a jejich zrovnoprávnění, narativní metoda (vyprávěcí)

- nejedná se o směr, nemá jasná pravidla

- dochází k rozvoji filozofických myšlenek

- změna v postoji k tradicím, návrat ke starším uměleckým formám

- 2 typy čtenáře: naivní – konzumuje obsah, uniká mu vícevýznamová stavba díla

kritický – přehlíží banální příběh, soustředí se na formu, odkazy a mezitextové složky

- této literatuře konkuruje televize, kina a v dnešní době internet a počítače

- má mnohé výhody – zbortila se mnohá tabu, komunikace je stále snadnější i na velké vzdálenosti, ale to způsobuje i jeho nevýhody – komplikovanost textu, nejasnost autorových myšlenek

literatura:

- uplatňuje se dvojúrovňovost estetického vnímání díla: kniha by měla oslovit běžného i náročného čtenáře

- spojování odlišných stylových prvků a postupů, míšení žánrů (román je zároveň detektivka, historický román, traktát a filozofické dílo)

- parodie, plagiáty, pastiše a koláže

- autor ustupuje do pozadí, čtenář musí při četbě spolupracovat

- častý sklon k mystifikaci – napodobování děl časově starších