Filosofie 19. století

- Filosofie ducha:

- člení se do tří stupňů:

1. Subjektivní duch = duch – život jednotlivého člověka – v člověku si duch uvědomuje Sebe sama

2. Objektivní duch = patří sem rodina, společnost, ale také dějiny v nichž se rodina, společnost a stát rozvíjí

3. Absolutní duch = přesahuje oba předchozí. Jeho Absolutno, které má vědění samo o sobě. Jedná se o Subjekt, který myslí sebe a svět zároveň

- Dějiny – dějiny omezuje na rozvíjení rozumu v životě státu. Dějiny jsou dějinami politickými. Nejedná jednotlivec, ale jedná Světový duch skrze jednotlivce jako svůj nástroj. Jedná často proti jejich osobním záměrům a úmyslům. Jsou sebe vývojem Absolutního ducha. Vývoj se děje spirálovitě (teze – antitize – syntéza)

4. Pozitivismus – Comte, Mill, Spencer

Ve Francii:

- 1.pol.19.st. - boj o zachování toho, čeho revoluce dosáhla

-1815 – poražení Napoleona, 1830-1848 – revoluční roky, státní převrat Ludvíka Napoleona – 1852 – jeho provolání císařem

- 3 hlavní tendence: 1. politická síla reakce a restaurace, 2. liberalismus měšťanstva, 3. sociální pořadavky čtvrtého stavu

- všechny tyto 3 směry můžeme nalézt ve filosofii

August Comte (1798 - 1857)

- dílo: Kurz pozitivní filosofie

- zakladatel Pozitivismu (odmítnutí metafyziky – ontologie = nauka o BYTÍ), Pozitivní = skutečné, smysluplné, užitečné, co můžeme jednoznačně definovat

- zákon 3. stádií:

1. Teologické – lidský druh se zaměřuje na zkoumání „vnitřní povahy věci“

2. Metafyzické – obměna stádia teologického, místo Nadpřirozených sil přichází Abstraktní síly

3. Pozitivní – člověk poznává, že nelze dospět k Absolutnímu Teologickému či Metafyzickému poznání

- Sociologii dělí na Sociální statiku (přirozené uspořádáni spolčnosti) a dynamiku (nauka o pokroku).

V Anglii:

Anglie měla svou revoluci již za sebou, nepoznala ostrou reakci na osvícenství a na revoluční myšlenky jako Francie a Německo a i v 19. st. Pokračovala jako v 18. století, nepůsobila zde Svatá aliance, ve srovnání s Evropou měla liberální ústavu, takže Comtova filosofie zde nalezla větší ohlas než doma.

John Stuart Mill (1806 - 1873)

- opak Comta – dával do popředí psychologii

- rozlišil přírodní a duchovní vědy

- etika – cílem lidského usilování je dosáhnout slasti – předměty, které nám to umožňují nazýváme hodnotnými

Herbert Spencer (1820 - 1903)

- Myšlenka evoluce

- Lidská společnost – evoluční princip se odehrává také ve společnosti, kterou přirovnává k organismus

- Kritizuje jakýkoliv Absolutistický a Militaristický způsob vlády, Socialismus patří také k formě absolutistické

- Úkolem filosofie je sjednotit rozmanitost jevů, má-li filosofie dosáhnout takové jednoty, potřebuje jednotný princip

- Stát – jediným úkolem státu je bdít nad spravedlností. Spencer hájil právo na svobodu, státním institucím nedůvěřoval.