Filosofie 20. stoleti

PRAGMATISMUS V EVROPĚ

FERDINAND C.S. SCHILLER- zajímal se především o logiku - dílo : Humanismus - tak nazval pragmatismus, protože se podle něj vztahuje k člověku

3. FENOMENOLOGIE

-Rozchod s Kantem a návrat ke scholastice - zakladatelem je Edmund Husserl- základní myšlenkou je, že logika je nezávislá na psychologii - jsou to pravdy závislé na čase a prostoru, věty o sobě - fenomenologie je filozofie podstaty, podstatu se snaží uchopit přímo pomocí zření podstaty - fenomenologie je věda o tom, co se děje v našem vědomí

EDMUND HUSSERL- jeden z nejvýznamnějších filozofů 20. Století - pochází z Prostějova - logiku nelze založit empiricky ani psychologicky - logika nemá nic společného s psychickými akty myšlení, souzení, atd… - věty logiky se netýkají toho, co má být, nýbrž toho, co je - existuje vlastní oblast logiky, oblast významů – je to něco obecného, ideálního, předmět, podstata, která je mimo vědomí

Karteziánská meditace- na počátku je třeba se vzdát přirozeného postoje a to tkví v uzávorkování se- navazuje na Descarta - Descartes podle Huserla pochyboval o všech předmětech, ale nikoli o bytí světa a jeho já uchráněné - Descartovu pochybnost je třeba ještě prohloubit a předem vyřadit i víru v bytí světa Co po tomto uzávorkování zbývá? – zbývá čisté vědomí a jeho mínění světa, vše, nad čím máme vědomě dozor se nazývá fenomén

MAX SCHELER- zabýval se etikou, filozofií kultury, náboženstvím, oblastí hodnot - lidské usilování má cíl, v každém cíli je hodnota, člověk vždy usiluje o hodnoty - rozlišuje hierarchii hodnot – nejvýše jsou náboženské svátosti, níže ušlechtilé a duchovní hodnoty, pak hodnoty vitálního pociťování a nejníže jsou hodnoty smyslového pociťování - názor, že člověk pochází ze zvířete a je zvířetem, ale je to bytost, která se modlí a hledá svého ducha - zabýval se i filozofií lásky – Schelerova teorie lásky – láska není společenský cit, není to soucit, láska vůbec není cit. Ryzí láska se obrací k sobě. Nejvyšší formou ásky je láska boží, ne láska k Bohu

4. FILOZOFIE BYTÍ

MARTIN HEIDEGGER- považuje úzkost jako základní fakt - šlo mu především o bytí všech - dosavadní filozofie se netázala na bytí, ale jen na jsoucno v celku a nejvyšší jsoucno – Boha - chceme-li se přiblížit k bytí, je třeba zkoumat bytí člověka, dotazovat se na něj - bytí člověka nazývá pobytBytí a čas- pobyt je bytostně bytí na světě - lidský pobyt je na určitém, nezaměnitelném místě, které není absolutně závislé na jeho vůli – člověk je vržen do svého pobývání - pobývání na světě je starost, způsob bytí je obstarávání - základní lidskou činností na světě je úzkost – úzkost o bytí na světě, jde o možnost vlastního nebytí - pobyt je vlastně jen bytí k vlastní smrti - pojmově uchopit a vyslovit bytí nelze, protože bytí není předmětné, protože je nelze poznat pomocí myšlenekvysvětlení: