Filosofie 20. stoleti

- základním rysem naší existence je starost, my nejen jsme, ale my se musíme také o své bytí starat - mít o své bytí starost znamená, že jsme nezajištění, že naše existence je vystavena něčemu neurčitému, že jsme sami sobě dáni jako možnost, máme možnost také nebýt - víme, že musíme zemřít, smrt je nám neustále v patách - naše nezajištěnost a potřeba na světě nějak zařizovat tedy spočívá ve faktu naši konečnosti - právě konečnost tedy časovost je klíčovou vlastností naší existence

-Heidegger má také něco společného s K.Marxem, a to je pojem odcizení – toto odcizení hrozí tehdy, ztratíme-li schopnost zakoušet svou časovost a tedy svou nekonečnost, naši starost o bytí přebírají mechanismy obyčejného obstarávání, prosté potřeby a života ze dne na den vynucených rytmech - vše je nahraditelné vším a zdá se, že jsme nahraditelní a ve své smrti - naše smrt nám nepatří, nahlížíme na ni jako na událost, která se nás netýká - jak se lze z tohoto pohodlného odcizeného přebývání dostat zpět k plné existenci? -> k tomu jsou zapotřebí jisté otřesy, překvapení, mezní prožitky -> tyto pojmy nazýváme existenciály – jsou to prožitky, které nás přepadají v mezních situacích, vyvádějí nás z pohodlného života a dovolují nám opět zakusit sebe sama jako bytost nezajištěnou, ohroženou - dále se Heidegger zabýval problémy umění a jazyka - řeč není pouhým nástrojem dorozumívání a komunikace, řeč je příbytkem bytí, pomocí kterého dochází ke slovu bytí

5. EXISTENCIALISMUS

dělení: ateisté, neateisté, francouzský, německýcharakteristické rysy: - existence je vždy existencí člověka - existence je vždy individuální - člověk se musí nejprve učinit tím, čím je - filozofům existence jde o bezprostřední uchopení jsoucna - existence je bytím v čase - existenciální fil. se zaměřuje na člověka jako jednotlivce, ale není individualistická - každý filozof je jedinečný svým existenciálním požitkem

pojem existence- zaměřili se na jedince a jeho konkrétní situaci, to je společné všem existenciálním filozofům - mají společnou nauku o úzkosti

SOREN KIERKEGAARD- vkládal do své filozofie náboženský požitek – existence je skok, jímž jednotlivec dospívá k víře a stává se křesťanem - je to skok do oblasti mimo veškerý rozum, do absurdit a paradoxu

GABRIEL MARCEL- má blízko ke Kierkegardovi, dílo: Metafyzické deníky

HEIDEGGER- jeho klíčový pojem autentické bytí – stav, kdy je člověk sám sebou a to by měl prožít každý - říká, že náš život jde od nicoty ke smrti - existovat znamená být v možnostech - existence je nám dána jako úkol

NĚMECKO

KARL JASPERBytí

- samo je neuchopitelné , neuzavřené a nazývá ho obemykajícím- nikdy ho nemůžeme zpředmětnit a nikdy se nám nemůže zjevit jako horizont, můžeme si pouze uvědomovat jeho mez - filozofování je transcendentování – překračování pomocí rozumuExistence- nelze popsat pojmy v rámci uzavřeného systému, lze ji vyjasňovat pomocí vlastních kategorií – svoboda, komunikace, dějinnost - existence se vždy ukazuje v mezních situacích – smrt, utrpení, zápas, vinaSvoboda- existence = temný základ nás samých, je to možnost bytí, neustále uprostřed volby, vyzvána k rozhodování, je svobodná = uskutečňuje se pouze v činu, je naprosto nepochopitelnáKomunikace- existence může být uskutečňována pouze v existenciálním sepětí s jiným bytím sebou samým – toto napětí se nazývá komunikaceDějinnost- existence je vždy v situaci - dějinnost je jednota času a věčnosti