Filosofie 20. stoleti

FRANCIE

JEAN PAUL SARTE- existence je prosté, čiré, holé bytí, bytí o sobě, co ani není tím, čím je, ale prostě být tu - Sartovo pojetí existence je aktivnější než u Camuse, když naše situace může být nesmyslná, absurdní a nevysvětlitelná, můžeme jí svými činy dodatečně udělit jistý smysl - člověk není nic jiného, něž to, čím se udělá, je zodpovědný za to, co je - člověk je odsouzen ke svobodě, může se angažovat ve světě a tím vytvářet hodnoty- člověk volí i tím, že nevolí – i v takové situaci je zodpovědný za svou volbu - Sarterova nauka ukládá člověku velkou zodpovědnost, člověk ale není zodpovědný pouze sobě a za sebe, ale taky i druhému a za druhého

A.CAMPUSAbsurdno– jedna ze základních kategorií existencialismu – absurdní svět je cizí, nepoznatelný, nesrozumitelný - snaží se odpovědět na otázku, jak vzdorovat absurdní situaci - ví, že nejpřijatelnějším východiskem z absurdní situace je sebevražda – klade si otázku, jak se smířit s absurdní situací a vyhnout se tak sebevraždě - pro Camuse je život neustálý boj – tento boj předpokládá vyloučení jakékoliv naděje- „k smrti jsme odsouzeni všichni, nic nemá smysl.“

6. NOVOPOZITIVISMUS

-zamítl otázky o tom, jak je uspořádán vnější svět, zda mají jednotlivá jsoucna nějakou situaci, existuje-li nějaká poslední příčina – poskytoval pouze údaje, které se logicky třídily - třídění se pro ně stalo filozofickým problémem – třídění, uchovávání, předávání poznatků o zkušenosti je možné jen jazykem - jazyk je nástroj vědecké komunikace, je důležité, aby byl jazyk objektivní, srozumitelný, pověřitelný, bezesporný - odmítali jakoukoli metafyziku - základní disciplínou se stala logika

BERTRAND ARTUR WILIAM RUSSEL- matematik, jako mladý se přikláněl k Platónovi - jediný skutečný nástroj poznání vidí v přírodě – ta by měla být vzorem i pro filozofii a ne morálka nebo náboženství - byl skeptický vůči možnosti univerzálního poznání – i filozofie může pracovat pouze v té oblasti, která dosud není přístupná přírodovědeckému bádání, ale i zde může nanejvýš na problémy ukazovat a ne je řešitLogický atomismus- neutrální monismus - skutečno jsou jednotlivá smyslová data, navzájem spolu souvisejí pouze logicky - podle Russela neexistuje ani hmota, ani duch, ale ani já, pouze smyslová data - nemá smysl uvažovat odkud pocházejí neutrální fakta, prostě jsou tu a jediné, co lze, je podřídit je pečlivé analýze - náboženství je postradatelné a je dokonce zlem : je typické pro doposud nevyspělého člověka

LUDWIG WITTGENSTEN- hlavním jeho tématem je teorie jazyka

1.vývojová fáze- jeho základní teze – spis traktát- svět je všechno to, co se má tak a tak. to, co se má tak a tak je existence věčných stavů - logickým obrazem faktů je myšlenka, myšlenka je smysluplná věta - elementární věta je pravdivostní funkce sama - o čem nelze mluvit, o tom je třeba mlčet - záhada neexistuje, lze-li nějakou otázku položit, pak ji lze také zodpovědětshrnutí – svět je souhrn faktů, nikoli věcí. Skutečnost se nám neodpovídá jako souhrn hotových objektů, ale je to síť věcných stavů (nevidím strom – věc, ale to, že strom je křivý – vlastnost)