Filosofie 20. stoleti
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Pomocí filozofie je třeba stanovit, co lze jazykem vyjádřit a co ne
2. vývojová fáze- chce napravit omyly, které jsou v traktátu, zájem přesouvá na přirozený jazyk - odmítá ontologickou kostru traktátu, podle níž je svět soubor fakt a vnějších obsahůtraktát – co lze vůbec říci, to lze říci jasně, musí dát slovům a větám jasný smyslteď – kdo chce vědět, co to slovo znamená, musí sledovat, jak se používá, to je jediný způsob, jak zjistit jeho význam
VÍDEŇSKÝ KRUH- vznik novopozitivismu jako vlivné a jednotně filozofické školy v našem století je stát se skupinou učenců, kteří vystoupili ve Vídni s programovým spisem Vědecké pojetí světa a nazvali se Vídeňský kruh - zabývali se novým úkolem filozofie, smyslu prázdností metafyziky a logickou analýzou jazyka
a) místo aby filozofie formulovala vlastní odpovědi o reálném světě, má zkoumat výpovědi věd o reálném světě- „hledat smysl tvrzení a tázání“, výsledkem fil. činnosti se stanou jasné věty ve vzájemné logice a odliší se smysluplné věty od nesmysluplných - smysluplná věta – lze-li říci zda-li je pravdivá, či ne
b) metafyzika je nesmyslná také z jiného důvodu, verifikace musí být intersubjektivní, musí ji realizovat alespoň dva pozorovatelé, metafyzickým pojmům tato jasnost chybí - metafyzika ztroskotává na problému komunikace
c) byli přesvědčeni o tom, že je možné mluvit o jazyce a jeho strukturách -Wittgenstein chtěl dokázat, že určité diskuze filozofů se vztahují spíše k jazyku než k reálnému světu - výsledkem všeho byly pokusy o konstrukci nového jazyka
RUDOLF CARNAP- hlavním představitelem kruhu - nespokojenost s tradiční filozofií a metafyzikou