Nábožentsví

- Důležitým pojmem je i džihád neboli svatá válka. Znamená boj, ale také úsilí, např. o vlastní mravní zdokonalení, šíření islámu. Korán na jedné straně vyzývá věřící, aby bojovali ve jménu božím proti těm, kteří bojují proti nim, ale zakazuje jim vyvolávat agresivitu. Na straně druhé jim doporučuje zabít ty, kteří uznávají více bohů.

Povinnosti muslima:

1.Náboženské vyznání – Není boha kromě Boha a Mohamed je boží prorok. (Šaháda)

2.Modlitba – pětkrát denně. (Salát)

3.Půst – v měsíci ramadánu nesmí od východu do západu slunce jíst, pít, kouřit, ani se pohlavně stýkat. (Sawm)

4.Dobročinnost – z původně dobrovolného aktu dobročinnosti se vyvinula povinná majetková daň – asi 2,5% příjmu a něco ze svého majetku. (Zakát)

5.Zvyklosti – každý muslim by měl alespoň jedenkrát za svůj život vykonat pouť do Mekky (většinou na konci měsíce půstu). Dále je to např. zákaz jedení vepřového a oslího masa, zákaz požívání omamných nápojů, zvl. vína, zákaz oddávání se hazardním hrám. (Hadždž)

IV. Judaismus

- Judaismus je náboženstvím Bohem vyvoleného národa.

- Dnes na světě žije asi 12 miliónů příslušníků židovského národa – nositelů judaismu (6 mil. v USA, 2 mil. v Izraeli, 4 mil. jsou rozprášeny po celém světě). Během genocidy za 2.sv.v. bylo v koncentračních táborech nacistického Německa zavražděno 6 mil. Židů.

- Raná historie Židů je zachycena v Pěti knihách Mojžíšových. Praotcové Abrahám, Izák a Jákob jsou považováni za zakladatele židovského národa. Abrahám přišel kolem r.1800 př.Kr. z Mezopotámie do Kanaánu (země zaslíbené, později známé jako Palestina), aby se zde usadil. V čase hladomoru našlo 12 Jákobových synů útočiště v Egyptě. Jejich potomci tam později upadli do otroctví. Kolem r.1250 př.Kr. je odtud vyvedl Mojžíš. Tato pouť bývá nazývána jako exodus. Během ní Bůh praotců Jahve uzavřel s Izraelity smlouvu na hoře Sinaj (deset přikázání vyrytých Mojžíšem do kamenných destiček). Sám Mojžíš do zaslíbené země nevstoupil. Až jeho nástupci přivedli do země svůj národ.

-Základními svatými texty Judaismu je Bible (Starý Zákon) – soubor knih vznikající v rozpětí tisíce let. Statut posvátných textů získal kolem r. 100 n.l. Nejdůležitějších je prvních pět knih připisovaných Mojžíšovi – tzv. Tóra (zákon). Výkladem Tóry se zabývá Mišna (opakování). Vznikla asi ve 2.st. n.l. Výkladem Mišni se zabývá Gemara (6.st.n.l.). Mišna s Gemarou spolu tvoří Talmud (učení). Talmud mimo jiné obsahuje i civilní a trestně právní ustanovení odvozená z Tóry, pojednává o zemědělství a bohoslužbě, svátcích, manželství a rozvodu, o civilním a trestním právu, obsahuje ustanovení o chrámových obětech a jídelních předpisech, zabývá se očistnými rituály.

- Bible existenci Boha nedokazuje – pouze ji konstatuje. Bůh je jediný a věčný, je stvořitel a vládce vesmíru. Dává člověku o sobě a svých záměrech vědět prostřednictvím zjevení. Pomocí modlitby a meditace je s ním člověk ve spojení. Dodržováním Zákona (Tóry) může urychlit ustavení království božího na zemi. Zákon se skládá celkem z 613 přikázání (365 zákazů a 248 příkazů). Jsou to vyjádření boží vůle, a proto jsou pro židovské věřící závazná (ortodoxní Židé je striktně dodržují). Židé se třikrát denně modlí a dodržují přesná pravidla stravování, která mj. zahrnují i potravu vyhlášenou za čistou (košer). Na znamení smlouvy uzavřené mezi Bohem a Abrahámem se všichni židovští chlapci osm dnů po narození podrobují obřízce.