Filosofie Indie a Číny, antická filosofie

18 Myšlení staré Indie a Číny, antická filozofie- předsokratovskávyjmenuj a charakterizuj jednotlivé období

Vysvětli v čem se tyto systémy liší od systémů západních

Popiš strukturu předsokratovské filozofie

Představ směry a jednotlivé myslitele

1. VYJMENUJ A CHARAKTERIZUJ JEDNOTLIVÉ OBDOBÍ INDICKÉ A ČÍNSKÉ FILOZOFIE

1. Myšlení staré Indie= Indie je domovem mnoha jazyků, kultur a náboženství = její dějiny jsou staré 3-4 tisíce let = Indie je zemí, odkud pochází nejstarší nám známá svědectví o filozofii = je nejstarší kolébkou lidské kultury- tzv. kultura mohendžo-dára= zhruba kolem r.1960 př.n.l. začal Indii od severu dobývat národ Árijů ( árja = vznešený / orání -> rolníci)1. Období védské ( 1500-500 př.n.l.)= doby hymnů (1500-1000 př.n.l.) = období obětní mystiky (1000-750 př.n.l.) = období upanišad (750-500 př.n.l.)2. Neortodoxní systémy= materialismus, červáka, Mahávíra a džinismus, Buddhismus= nástin = systémy odmítají autoritu véd3. Ortodoxní systémy= upanišasy, sútry, Mahábhárata, Tákoník Mannův = ástika = systémy souhlasí s védami1. Období védské= nazváno podle souboru spisů védy (nejde o jedinou knihu, ale o celou literaturu)Védy= náboženské, teologické vědění, které je hodno zapsat = v nejstarších dobách to znamenalo soubor všeho vědění = rozlišují se 4 oddíly védů:1. Sámavéd = véd písní, vědění o melodiích2. Rgvéd = véd veršů, vědění o chvalozpěvech3. Atharvavéd = vědění o magických formulích4. Jadžurvéd = véd o obětních rituálech = tyto védy jsou příručky starých kněží, kteří v nich uchovávali vše, co je potřebné pro náboženské obětní rituály (hymny, výroky, formule) = každý z védů je rozdělen do 4 oddílů:1. Mantry = hymny, modlitební formule2. Bráhmany = návody ke správnému používání těchto formulí3. Áranjaky = „lesní texty“ – pro postevníky žijící v lesích4. Upanišady = „tajné nauky“a) Období hymnů= hymny Rgvédů představují nejstarší část védů a jednu z nejstarších literárních památek lidstva vůbec = podávají názorný obraz o životě a náboženských představách Indoárijců té doby = první zárodky filozofického myšlení se objevují v tázání, zda se za mnohostí Bohů neskrývá jediný základ světa – myšlenka jednoty se později stala velkým a ústředním tématem indické filozofieb) Období mystiky= kastovní systém = v této době se zformovaly společenské instituce = privilegované postavení kněžského stavu – Brahmáni = vytvoření kast = nutnost oddělení vrstvy árijských vládců od původních obyvatel = nejprve vzniklo rozdělení na Árije a Súdry= staré indické slovo pro kastu = varna = barva -> dělení do 3 hlavních kast:1. Brahmáni = kněží2. Kšátrijové = vládci a bojovníci3. Vaišjové = svobodní lidé = pod nimi stáli šúdrové a ještě níže páriové (domorodné kmeny, otroci, váleční zajatci) = co se týče filozofie, v této době se postupně začaly formovat dva pojmy:Bráhma = původně modlitba, zaklínání, později posvátné věděníÁtman = původně dech, později podstata. Vlastní jác) Období upanišad= upanišady = myšlenky a nauky různých mužů = upanišada = upa (blízko) + sad (sedět) => sedět blízko, tajná nauka pro zasvěcené = autoři jsou neznámí (předpokládá se, že žena Gárgí a velký Jadžaňavalkja – mýtická postava) = základní ladění upanišad je pesimistické – Indové chápou život jako strast – základní motiv indického myšlení = nejvýznamnější myšlenky upanišad – nauka o stěhování duší a spasení, nauka o Bráhma a Átmanu= rozhodující krok záležel v poznání, že brahma a átman jsou jedno = je-li přístup v podstatě světa hluboko v našem nitru, je nutné znát átman – v něm poznáváme veškeré jsoucno = pravda není přístupná rozumu, nelze ji uchopit slovy = Askeze = naprosté odpoutání pozornosti a vůle od zevního světa, zřeknutí se sebe, úspěchu a potěšeníStěhování duší a spasení= život je strast = člověk se narodí znovu na nižší nebo vyšší úrovni, podle tohom jak se osvědčí v tomto nynějším životě – jde o ustavičný koloběh a střídání smrti a narození = cílem je spasení = mókša= novou existenci určují skutky = karma= podmínkou spasení je, aby člověk zanechal jednání, vzdal se sebe sama, překonal vůli k životu2. Neortodoxní systémy indické filozofiedoba povédská : = 500 př.n.l. = doba „klasická“ = 1000 – dnes = „poklasická“Hlavní charakteristiky tohoto období : = kritika a pochyby vůči bráhmanskému náboženství = historické a zřetelné osobnosti myslitelů = filozofie ztrácí charakter tajné nauky = nepoužívá se již mrtvý jazyk, ale běžná mluvená řeč Nástika = neortodoxní systémy neuznávají védya) Materialismus čárváka= škola myslitelů, kteří napadají nejen bráhmanské náboženství, ale náboženství vůbec a holdují hrubému materialismu => existuje pouze hmota a všechny duchovní děje lze převést na materiál = jediný nejvyšší cíl člověka považují pouze smyslové rozkošeb) Mahávíra a džinismus= zakladatel džinismu – Mahávíra („velký hrdina“) = stoupenci věřili, že Mahávíra je jeden z četných džinů = vykupitelů, kteří se v pravidelných intervalech zjevují na zemidžinisté = svět se skloádá z oživené individuální duše a neoduševnělé hmotyspasení duše = přísné asketické pokání a přísně ctnostný život džina = nelže, nebere, co není dávání, nezabíjí nic živéhoc) BuddhismusBudhův život= narodil se jako syn krále v Himalájích, byl pojmenován Siddhárta – jméno Buddha používal až po svém osvícení = žil v přepychu = jednou spatřil třesoucího starce, pak nemocného, pak mrtvého a nakonec mnicha, který byl povznesený nad veškerou bídu světa = zmocnila se ho nespokojenost a odpor k přepychu = vzdal se majetku, trůnu, opustil rodinu a odebral se do samoty za cílem hledání spasení4 ušlechtilé pravdy : 1. Všechno žití je strast 2. Všechna strast má příčinu v touze 3.odstranění této touhy vede k odstranění utrpení 4.cestou k tomuto osvobození je ušlechtilá osmidílná stezka : pravé myšlení, víra, bdělost a soustředění = Siddhárta se po 7 letech hledání stal Buddhou probuzením a vydal se sdělit své poznání lidemBuddhova nauka= prameny = znalosti o Buddhově nauce se opírají o tzv. pitaky (košíky), tj. sbírky posvátných spisů = buddhistickou nauku tvoří 4 ušlechtilé pravdy = buddhismus je náboženstvím ateistickým – alespoň ve své původní podobě = později se však i Buddhovi dostalo božského uctívání = podle dochovaných svědectví však Buddha něco takového odmítalDharma= Buddha odmítal spekulace o metafyzických problémech (zda je svět konečný nebo ne, zda má počátek v čase) = existuje nekonečně mnoho dharm = dharma nejsou duše nebo něco neživého, jsou neoživená = dharma jsou dočasný jev, trvalé bytí neexistuje vůbec, existuje pouze ustavičná změna, všechno bytí je pouze chvilkovéMravní zákon světa= znovuzrození, spasení, nirvána = vznikání a zanikání dharm není záležitost pouhé náhody, ale podléhá přísnému zákonu příčiny a účinku = všechno dění je podřízeno kauzálnímu zákonu – je to zákon mravní, mravní řád světaPraktická etika= Buddhovo vyložení o správném životě, který vede ke spáse 1. Nezabiji živé 2. Nebere, co ti není dáno 3. Nemluv nepravdu 4. Nepij opojné nápoje 5. Nebuď necudný