Filosofie Indie a Číny, antická filosofie

Každá filozofie musí vyhovovat 3 požadavkům:1. Musí mít nosný základ („skutky starých moudrých vládců“) 2. Musí obstát při kritickém přezkoumání (reálná lidská zkušenost, to, co lidé vidí a slyší) 3. Musí být prakticky použitelná 400 př.n.l. Muo Ti formuluje princip všeobecné lásky k lidem= měl přivést všeobecný blahobyt a mírSrovnání k tradičnímu náboženstvíKonfucionismus (Konfucius) = zlatá střední cesta Taoismus (LAo-c‘) = kritický až odmítání Mohismus (Muo Ti) = kladný postojd) Sofistikanejproslulejší sofisté : Kung-sung Zung = známý svýmy logickými hříčkami = přehnané paradoxní úvahy, které měly vyvolat odpor partnera, aby spolu mohli vést dialogye) Legisté= princip vlády Konfucia je nedostatečný = místo toho zastávají nezbytnost zabezpečovat dodržování správných zásad detailně vypracovaným zákonodárstvímf) Neomohismus= vypověděli sofistům boj (spor mezi logickými úvahami a správným způsobem života) = snažili se dokázat, že logika a poznání jsou podřízeny účelům praktického jednáníVelcí Kounfuciovi žáciMencius (Meng’c) – 371-289 př.n.l. 1. Pokusil se dát konfucianismu psychologický základ (vypracoval konkrétní teorii lidské povahy) 2. Vynikl jako praktický myslitel, jako rádce vládců = Menciovo pojetí člověka : člověk se rodí dobrý = oblast politiky : zavrhování války (spravedlivá válka neexistuje) =lid je povinnen sesadit a dokonce usmrtit vládce, který neplní své povinnosti v zájmu obecného blaha = učení o právu na revoluci ne vždy přinášelo přízeň vládcůSün C‘ – 355-288 př.n.l. = hodnocení lidské povahy:„přirozenost člověka je špatná – všechno dobré v ní je pouze vypěstované“ = zastává názor o aktivním ovládání přírody člověkem2. Filozofie Čínského středověku - 200 př.n.l. – 1000 n.l.= „temný věk filozofie“ = konfucianismus ustrnul ve státní kult = taoismus propadl alchymii a pověře = kniha proměn se stala pouze knihou sloužící k věštěníWong Čchung=vůdčí postava hnutí,který ostře kritizuje středověký dogmatismus konfucianismu(útočí proti pověrám = podceňoval svobodné politické myšlenía) Buddhismus= klasická literatura indického buddhismu byla přeložena do čínštiny ( takto se zavchovala díla, která byla v Indii ztracená) = buddhistické chrámy obohatili čínskou architekturu a čínské výtvarné umění se rozšířilo o Buddhovy sochy a obrazy = do Číny přešly všechny směry ind. Buddhismu, trvale se zde prosadily pouze ty, které odpovídaly čínskému národnímu charakteru (nedokázaly se zde udržet směry, které tíhly k radikálním a extrémním postojům) = snaha urovnat rozpory a protikladyb) Nauka o jing -jang= v čínském středověku se kniha proměn stala nesmírně váženou (odpovídala čínskému myšlení) = ve všem, co existuje působí dva protikladné principy : mužský, aktivní-jang, ženský,pasivní-jing= tuto myšlenku přejal konfucianismus i taoismus, tímto došlo ke sblížení dosud zcela protikladných školTung Čung-Šu = konfuciánský filozofČung-c’a = taoista3. 1000 – dnesNeokonfucialismus3 období: