Psychologie osobnosti

Vědomosti = pamětní mentální předpoklady k výkonu, učením osvojené poznatky

Dovednosti = dispozice k vykonávání určitě praktické činnosti

Zručnosti = dispozice k manuálním úkonům

Obratnosti = dispozice k pohybům celého těla

Tvořivost (kreativita) = poznávat předměty v nových vztazích a originálním způsobem je používat

Inteligence = rozsah určitých kognitivních schopností, které umožňují orientovat se v nových situacích na základě určování podtatných souvislostí a vztahů (všeobecná rozumová výkonnost)

Druhy inteligence:

• fluidní – vrozená, nezávislá na dřívějším učení, během života se již nevyvíjí

• krystalická – získaná, založená na zkušenostech, vědomosteh získaných učením a schopnosteh je využívat, v závěru života by měla stoupat – moudrost

• metakognitivní – nejdůležitější stránka lidké inteligence, souvisí s uplatňováním všech forem inteligence, je to přístup k vlastním myšlenkám

• inteligence se měří inteligenčními testy

Alfred Binet + Jules Simon – zveřejnili první inteligenční test, porovnával chronologický a mentální věk

Wiliam Stern – zavedl tzv. IQ – inteligenční kvocient = (mentální : chronologický věk) x 100, průměrná hodnota je 90 - 110

1. Rysy

= psychické vlastnosti, které se projevují určitým způsobem prožívání, chování a jednání, rysy osobnosti často vyjadřujeme v protikladech např. dominance X submise

Dynamika osobnosti

a) Emoce (ex = ven, movere = pohybovat)

= psychické procesy, které hodnotí různé skutečnosti, situace, události, průběh a výsledky činnosti jedince

• pokud jedinec zároveň prožívá kladné i rozporuplné emoce nazýváme tento jev ambivalence, většina lidských vztahů je ambivalentní

Charaktetistické znaky citů:

• subjektivnost – prožívání citů je vždy individuální

• spontánnost – city jsou závislé na vůli

• předmětnost – spojeny s nějakou věcí, osobou, myšlenkou apod.

• Aktuálnost – city jsou okamžitý proces

• polarita – mohou snadno přecházet z jedné krajnoti do druhé

Citové poruchy: citová labilita, averze, fobie, komplex – např. Méněcennosti

Druhy emocí:

• morální – vyjadřují hodnocení činů z hlediska morálky, pokud jedinec jedná v rozporu s morálkou prožívá pocit viny

• estetické – zejména při hodnocení krásy a ošklivosti

• intelektuální – provázejí poznávání a řešení problémů, jsou důležitým motivem při učení

• sociální – objevují se ve vztahu k lidem a sociálním skupinám

Dělení citů:

1. dle úrovně

- nižší – spjaty s biologickými potřebami organismu

- vyšší – sociálně podmíněné (morální, estetické, intelektuální)

1. dle průběhu

- nálady = slabé emocionální stavy vyvolané různými pro člověka významnými událostmi, mohou být krátkodobé i dlouhodobé

- afekty – silné, krátkodobé reakce na náhlé a neočekávané podněty, mají výraznou vnější podobu