Psychologie osobnosti

4.Zaměřenost osobnosti

a) potřeby

= stav nedostatku nebo nadbytku něčeho, co nás vede k činnostem, jimiž tuto potřebu uspokojujeme

Dělení:

1. primární = pramení z biologické podstaty člověka např. Potřeba potravy, spánku,...

2. vyšší = spjaty se společenským začleněním člověka do společnosti a dělí se na:

1. potřeby sociální – potřeba obliby, statusu, kooperace,...

2. potřeby poznávací – touha po informacích, zajímavostech, řešit, objevovat problémy,...

3. potřeba aktivity – odreagovat se

4. potřeba dosahování výkonů

5. potřeby existenciální – potřeba smyslu života

Abraham Maslow: americký psycholog, podle kterého jsou potřeby uspořádány hierarchicky, od nejnižších po nejvyšší, ke kterým může člověk dospět až, když jsou uspokojeny potřeby nižší

b) Motivace

= vnějsí popudy + vnitřní potřeby – pohnutky k jednání

motiv = pohnutka chování, psychologické příčiny reakcí, činností a jednání člověka zaměřené na uspokojování určitých potřeb

Dělení:

• vnitřní motivace – převažuje vnitřní potřeba jedince např. Učím se proto, že mám potřebu poznávat.

• Vnější motivace – převládají vnější popudy např. Učím se proto, abych se dostal na VŠ.

1. Zájmy

= uvědomělé, dlouhodobé a soustavné zaměření aktivity jedince na vybranou oblast poznávání a činorodé seberealizace

Integruje:

- poznávací zaměřenost – jedinec chce o dané oblasti něco vědět

- sociální zaměřenost – jedinec se začleňuje do určitých mezilidských vztahů

- prakticko-prováděcí zaměřenost – jedinec realizuje v rámci zájmu celou řadu úkolů

- hodnotovou zaměřenost

- životně-stylovou zaměřenost

• Poruchy osobnosti

Poruchy zaměřenosti

• nejčastější jsou citové deprivace a frustrace

Citové deprivace

= strádání

1. deprivace citová – může vzniknout v raném věku, např. neschopnost empatie, ostatní se nedokáží vcítit, odloučení od rodiny

2. deprivace senzomotorická – dítě žije v monotónním prostředí, je omezováno v pohybu

3. deprivace činnostní – dítěti chybí podněty motivující je k činnostem

(fyzická, psychická, senzorická, sociální)

Deprivační syndrom:

• dochází k němu, když je strádání silné a probíhá v prvních měsících, létech života dítěte

1. pasivní – dítě je zaražené, apatické, opožďuje se ve vývoji

2. aktivní – dítě je velmi živé až je to neúnosné pro okolí

Frustrace

= zmaření, zabránění

- jde o strádání, způsobené zmařením cíle, kterého mělo být dosaženo, protože na cestě k němu vznikla překážka

Řešení frustrace: (frustraci však neřeší)

1. útěk do fantazie

2. agrese

3. apatie, rezignace

4. regrese = někteří lidé se začnou chovat jako malé děti, jakoby se vraceli ve vývoji zpět

5. projekce = jedinec veškerou vinu promítá do druhých

6. vytěsnění nebo též potlačení