Olbracht Nikola Šuhaj loupežník
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Autor: IVAN OLBRACHT
Název díla: NIKOLA ŠUHAJ LOUPEŽNÍK
Autor:
Ivan Olbracht (1882–1952)
- vlastním jménem Kamil Zeman
- syn Antala Staška (vl. jménem Antonín Zeman)
- narozen 6. ledna 1882 v Semilech, zemřel 30. prosince 1952 v Praze
- spisovatel, prozaik, publicista, novinář, překladatel německé prózy, národní umělec
- začínal jako autor ,,bosáckých“ povídek a psychologických románů
- ve svých prózách se zabýval tématikou osobní revolty člověka, egocentrismu a intelektuálního vztahu ke světu
- do literatury vstoupil ještě před první světovou válkou
- vystudoval gymnázium ve Dvoře Králové nad Labem a nedokončil vysokoškolská studia práv a filozofie
- za první republiky dvakrát vězněn za své příliš revoluční komunistické názory
- během 30. let často pobýval na Podkarpatské Ukrajině
- po 2. světové válce působil ve vysokých stranických funkcích
- z KSČ nakonec vystoupil po podepsání Manifestu sedmi (protest sedmi umělců proti nové linii Komunistické strany Československa)
zařazení autora do uměleckého směru
Meziválečná próza, levicově zaměřená próza:
historické souvislosti:
- první republika (1918–1938) = fungující demokratický systém
- ne vše bylo dokonalé, docházelo k hospodářským a sociálním nejistotám
→ r. 1921 vznikla komunistická strana, v programu nutnost revoluce
= vliv marxismu během první republiky byl poměrně velký
- levicoví autoři píší o vizích sociální svobody a spravedlnosti
- opoziční zaměření mají demokraticky zaměření autoři kolem Lidových novin (Čapkové, Bass, Poláček)
- na přelomu 20. a 30. let vnitřní rozdělení levicových autorů:
r. 1929 vyloučeno sedm spisovatelů (Neumann, Hora, Majerová, Malířová, Olbracht, Seifert, Vančura) – nesouhlasili s bolševizací po vzoru Rusů
- od 30. let hovoříme o tzv. socialistickém realismu = způsob uměleckého vnímání, marxistický výklad společenského vývoje
→ dílo musí mít společenskou funkci, musí být ideologické, estetická stránka je v pozadí
- autoři sympatizují s proletáři, zobrazovaná třídní společnost je nesmiřitelná
určení století, v němž autor tvořil
1. pol. 20.stol., meziválečné období
určení dalších autorů stejného um. směru
Jiří Weil (1900–1959)
- novinář, překladatel z ruštiny
- židovský původ – povolán do transportu, nenastoupil, skrýval se
- v 50. letech pracovníkem Státního židovského muzea
- jako první zobrazoval vznik a prosazování Stalinovy diktatury v SSSR
Moskva – hranice – tři lidé sdělují své názory na stalinské procesy v Rusku
Dřevěná lžíce – dopsal 1938, vyšlo až v 70. letech, děj ve středoasijském táboře, kde jsou vězněni nepřátelé komunistického režimu
Život s hvězdou – životní osudy židovského úředníka
Marie Majerová (1882–1967)
- z dnešního hlediska průměrná spisovatelka
