8.HŽT

8. Ošetřování nemocného s hlubokou žilní trombózou

Zásady a zvlášnosti při podávání opiátů

Hluboká žilní trombóza = flebotrombózy

Onemocnění žil

= odkysličená krev, je ze tkání odváděna dvojím žilním řečištěm probíhajícím paralelně nad sebou: hlubokými žilami (90% krve) a povrchovými žilami (10% krve)

Povrchová žíla vena saphena magna se vlévá do hluboké žíly vena femoralis v třísle.

žilnímu návratu k srdci napomáhají:

• žilní chlopně uvnitř žil- brání krvi, aby se vracela do míst odkud přitekla

• v hlubokých žilách působí pulzová vlna přiléhající tepny

• masáž žilní stěny kosterním svalstvem- pouze při pohybu

přehled chorob žilního systému:

1. Akutní onemocnění

   • Tromboflebitida: zánět povrchových žil

   • Flebotrombóza: zánět hlubokých žil

   • Plicní embolie: vmetení trombu do plicního řečiště

2. Chronická onemocnění

   • Chronická žilní insuficience

   • Varixy

   • Angiektázie (drobné žilky v kůži)

- vznik trombů v hlubokých žilách, provázený zánětem žil

- akutní komplikací je plicní embolizace

Žilami se vrací krev z celého těla k srdci. Žíly se mohou ucpat (trombóza, zánět žil), nebo může dojít k jejich rozšíření (křečové žíly).

Při flebotrombóze dochází k trombotickému uzávěru žil dolních končetin. Hlavní nebezpečí spočívá v utržení trombu a možnosti vzniku plicní embolie.

Na základě trombotického uzávěru se vytvoří druhotně zánět.

Proběhlá flebotrombóza může vyústit v žilní nedostatečnost s otoky a trofickými změnami.

nejrizikovější skupina ohrožených lidí:

• po IM

• po CMP

• po chirurgických zákrocích

• po zlomeninách v oblasti DK

• po porodu

• při užívání HA

• u obézních lidí

příčiny:

• zpomalení krevního toku krve (nedostatečný pohyb končetiny, nedostatek tekutin)

• změny srážlivosti krve

• poškození endotelu cévy (zánětem, úrazem)

• aktivace koagulačních faktorů (úrazem, porodem)

příznaky:

• zvýšená žilní náplň

• bolest v lýtku a chodidle

• subfebrilie až febrilie

• otok končetiny- nesymetrický

• kůže je napjatá, bledá a cyanotická

• tachykardie

• mnohdy asymptomatický průběh

možné komplikace:

• plicní embolie

• žilní nedostatečnost

• trofické změny na kůži

vyšetřovací metody:

• anamnéza

• fyzikální vyšetření- pohled, pohmat

• odběry biologického materiálu- FW, QUICK, hemokoagulace

• USG

• Flebografie- je RTG kontrastní vyšetření periferních žil nebo centrálních žil, kdy se kontrastní látka podává flexilou nebo katétrem do žíly.

• izotopová venografie

• pletysmografie- hodnocení kvality prokrvení tkání a poskytuje informace o reaktivitě vyšetřovacích cév

léčba:

• klid na lůžku

• tišení bolesti

• komprese žil na DK- elastické punčochy nebo bandáže

• studené obklady

• trombolýza- rozpuštění trombu

• antikoagulační léčba- nejprve injekce heparinu pa pár dnech tablety warfarinu

- u léčby warfarinem 1krát měsíčně kontrolovat hladinu krevní srážlivosti pomocí QUICK testu