Úvod do patologie, Zánět

2. celkové projevy

• Febris – 37-38 zvýšená teplota, 38-39 horečka, 39 a víc krize

  • Kontinuální -antipyretka ji téměř nesrazí

  • Septická – neklesne o více než 1 stupeň, zase se vrátí

  • Remitentní (1 stupeň) – klesne o víc stupňů, ale zase se vrátí

• Změna v KO = krevní obraz – leu, lekucytóza = zvýšené množství leu, značí zánět

• Zvýšená FW – sedimentace,krev v pipětě, jak si sedají pevné složky krve, za hodinu do 10, za 2hodiny do 20 =fyziologické

• Zvýšená CRP – protein vzniká už se 6 h po vzniku zánětu, zatímco podle KO a FW ještě zánět nepozoruji

• Tvorba protilátek - serologie

Projevy

• Alterace – poškození buněk tkáně, degenerace tkáně.

• Exsudace a infiltrace:

  • hemodynamické změny – dochází k rozšíření (vazodilatace) arteriol, kapilár a venul, tím se krev zpomalí až k postupné stagnaci krevního proudu v zánětlivém ložisku (hyperémie);

  • zvýšená propustnost (permeabilita) cév – dochází k úniku tekutiny bohaté na proteiny z krevní plazmy a vzniká zánětlivý otok, zároveň dochází k výstupu krevních buněk (neutrofily, monocyty, lymfocyty) z krve do pojivové tkáně zánětlivého ložiska.

• Proliferace – je projevem reparace tkáně a zahrnuje neokapilarizaci (tj. tvorba nových kapilár) a tvorbu nové pojivové tkáně. Je charakteristická pro chronický zánět.

• Imunitní jevy – zahrnují humorální složky imunitního systému jakož i specifickou imunitní odpověď zastoupenou B-lymfocyty a T-lymfocyty.

Mikroskopický nález

• Nekrosa

• Exsudace – výpotek

• Sérozní – bezbarvá tekutina

• Fibrinosní – bělavá tekutina (fibrin – odpovědný za srážlivost)

• Hnisavý

Význam bb.

• Neutrofili – mikrofágy s fagocytosou, hnis

• Lymfocyty – tkáňová imunita (humorální)

• Histiocyty – makrofágy z okolních tkání

• Fibroblasty – hojení, granulační tkáň

Formy zánětu

1. Podle průběhu

   • Akutní – 14 dní

   • Subakutní

   • Chronické – nad 6 týdnů, plíživě, exacerbace (vzplanutí)

2. Podle změn

• Alternativní, nekrosa

• Exsudativní, výpotek, hnis

• Proliferativní, zhojení

3. Podle projevů

• Specifické

• nespecifické

Záněty dle rozdělení

Podle časového projevu dělíme záněty na akutní a chronické. Chronický zánět může vznikat jak na podkladě nevyhojeného akutního zánětu, tak pozvolným plíživým rozvojem.

Podle charakteru zánětu lze dělit záněty na dvě velké skupiny, hovoříme o formách zánětu:

• specifické záněty - změny v tkáních jsou víceméně charakteristické pro vyvolávající agens. Patří sem například tuberkulóza, aktinomykóza nebo lepra.

• nespecifické záněty - zánět probíhá poměrně uniformním způsobem, z morfologie obvykle není možno usuzovat na konkrétní agens

Nespecifické záněty se dále dělí podle převažující formy na zánět:

• alterativní (parenchymatózní) - převažuje poškození tkáně

• exsudativní - převažuje produkce tekutin (exsudátu)

  • sérozní - exsudát je vodnatý

  • nehnisavý (nonpurulentní, lymfoplazmocytární) - v exsudátu převažují lymfocyty a plazmatické buňky

  • hnisavý (purulentní) - v exsudátu převažují granulocyty (tj. především neutrofily)

  • fibrinózní - exsudát je zpevněn vlákny fibrinu

  • gangrenózní - fibrinózní exsudát je sekungárně modifikován ischémií nebo nekrózou