Politologie

mandátů (křesel) v parlamentu

: většinový volební systém existuje ve dvou základních formách =

1. SYSTÉM RELATIVNÍ VĚTŠINY – mandát získává ten, kdo získá prostou (relativní)

většinu

- velikost této většiny tedy není určena

1. SYSTÉM ABSOLUTNÍ VĚTŠINY – mandát získá kandidát, který obdrží

nadpoloviční počet odevzdaných platných hlasů

- pokud ani jeden z kandidátů tuto většinu

neobdrží, koná se druhé kolo voleb, do kterého

postupují dva neúspěšnější kandidáti

- ve druhém kole rozhoduje pouze prostá většina

: VĚTŠINOVÝ SYSTÉM =

VÝHODY NEVÝHODY

- systém umožňuje snadno vytvořit

parlamentní většinu, protože se do

voleného sboru dostane jen několik stran

s nejvyšší voličskou podporou

- výsledkem jsou obvykle stabilní vlády

vytvořené jednou stranou

- zvolený reprezentant je v úzkém sepětí

s obvodem, v němž byl zvolen

- zvolený parlament nedostatečně odráží skutečné rozložení politických sil v zemi, protože nezastupuje společenské menšiny a je nepříznivý pro nově vzniklé strany

: ve volebním systému poměrném odpovídá rozdělení mandátů procentu odevzdaných hlasů

: volební obvody jsou vícemandátové, větší, jejich počet je však nižší

: pro jednotlivé obvody připraví politické strany kandidátní listiny

: volič nevolí jednotlivce, ale celé kandidátské listiny

: POMĚRNÝ VOLEBNÍ SYSTÉM

VÝHODY NEVÝHODY - systém přináší vůli obyvatelstva i jeho menšin do politického systému a umožňuje určit rozložení politických sil

- volí se kandidátní listiny

- politická moc se tříští, často vzniká koaliční vláda, která bývá nestabilní

: tříštění politických sil se částečně zamezuje stanovením procentní hranice, kterou misí strana

překročit, aby získala poslanecké mandáty (v ČR je to 5%)

: aby měl volič možnost ovlivnit výběr kandidátů, bývá systém doplněn mechanismem

osobních preferencí

: označením kandidáta na kandidátní listině jej volič může posunout na volitelné místo

: protože mají oba systémy své přednosti i nedostatky, je v řadě zemí používáno více druhů

volebních systémů

: např. v ČR je každá z komor parlamentu volena odlišným volebním systémem – do

Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se volí poměrným systém, do Senátu Parlamentu ČR

pak volebním systémem většinovým

: v některých zemích (Německo, Itálie) probíhá volba tzv. smíšeným volebním systémem

: tento volební systém představuje kombinaci většinového a poměrného volebního systému

VOLBY V ČESKÉ REPUBLICE

- volby do parlamentu i zastupitelstev krajů a obcí 60 vyhlašuje prezident republiky

nejpozději 90 dnů před jejich konáním

- volbu prezidenta vyhlašuje předseda Senátu tak, aby se případné druhé kolo prezidentské

volby konalo nejpozději 30 dnů před uplynutím volebního období úřadujícího prezidenta