Ústavní vývoj na našem území

Fáze ústavního vývoje

3 fáze:

1) 1848 – 1918 (Habsburská monarchie)

2) 1918 – 1992 (Československo)

3) 1992 – dodnes (Ústava ČR)

Do roku 1848 bylo Rakousko-Uhersko absolutní monarchií, monarcha byl „legibus absolutus“ („zákonu nadřazen“) - zákonům, které sám vydával, nepodléhal.

Revoluční rok 1848 se v Evropě nesl ve znamení revolučního hnutí (Francie, Itálie, Rakousko), o svá práva se rovněž přihlásili i Maďaři, Češi a Chorvati. 1.petici císaři Ferdinandovi předala česká deputace 22. března, císař na ni zakrátko odpověděl kabinetním listem, ten byl pro Čechy zklamáním, protože císař hlavní požadavky Čechů zamítl.
Reakce radikálů byla taková, že kabinetní list odmítli a deputace znovu odjela 31. března s peticí do Vídně. Obyvatelstvu českých zemí bylo vyhověno hlavně kvůli neklidu císařského dvora z porážek generála Radeckého v Itálii. Proti tomu se postavili čeští, moravští a slezští Němci žijící a působící ve Vídni. Sepsali protest, který zaslali ministru Pillersdorffovi 9. dubna 1848, protest už ale neměl vliv. Ferdinand přislibuje ústavu a volby.

Dubnová oktrojovaná ústava

- vyhlášena 25.dubna 1848. Přijatá z vůle panovníka, neschválena parlamentem. Po vlně odporu revoluční Vídně však byla 16.května 1848 odvolána, nikdy nenabyla platnosti.
Na jejím základě byl jako ústavodárné shromáždění svolán říšský sněm, zasedal od července 1848 do března 1849 (rozehnán vojskem) ve Vídni a v Kroměříži. Zvolen byl nepřímo a nerovně. Účastnili se ho Palacký i Rieger. Po uklidnění situace v monarchii předal Ferdinand V. vládu Františku Josefu I.

Březnová oktrojovaná ústava

• vyhlášena 4.března 1849 Františkem Josefem I. Zakotvovala dědičnou monarchii v čele s císařem. Výkonná moc připadala císaři, vykonával ji pomocí ministrů. Říšská rada zřízena jako poradní orgán. Ustaven Říšský soud pro ústavní věci, soudci byli nezávislí. Měl být zřízen i dvoukomorový sněm.

3 císařské silvestrovské patenty

• vyhlášeny 31. prosince 1851
  1. Zrušena březnová ústava (zůstalo ale zrušení poddanství a roboty a rovnost před zákonem).
  2. Zrušena občanská práva.
  3. Omezena ústavnost a parlamentarismus, omezena nezávislost soudní moci, zůstala jen Říšská rada.

Říjnový diplom

- vydán 20.října.1860 kvůli neúspěchům 'bachovského režimu'. Vyhlášen návrat k parlamentarismu.

Únorová oktrojovaná ústava

• vyhlášena v únoru 1861
  1. Zřizuje parlament (Říšské zastupitelstvo), který se dělí na poslaneckou sněmovnu a panskou sněmovnu (tu jmenuje císař z řad šlechty). Parlament později zakotvoval hlavně občanská práva (1862-3 domovní svoboda,1867 spolčovací a shromažďovací..)
  2.Výkonná moc zůstává nadále v rukou císaře!

Prosincová ústava

• vydána v prosinci 1867 =5 zákonů, vytváří 2 státní celky spojené osobou císaře
  1. zřízeny delegace po 60 poslancích pro společné zákonodárství
  2. potvrzeno říšské zastupitelstvo
  3. upravení všeobecných práv občanů
  4. upravena činnost říšského soudu jako ústavního
  5. moc soudcovská-nezávislá
  6. moc vládní a výkonná