Veřejné právo

• k naplnění pv je potřeba dvou podmínek : je dána právní norma, výjimečně vznikne pv ze zákona samotného (ex lege) – na základě právní skutečnosti (uzavření pracovní smlouvy atd.)

• právní skutečnost může být objektivní (nezávisí na lidské vůli, např. plynutí času) nebo subjektivní (závisí na lidské vůli) ta se pak dělí na právní jednání a protiprávní jednání

• právní jednání = takové jednání, které obsahuje projev vůle, že určité právní účinky mají nastat, a se kterým právní řád právě tyto účinky spojuje (???))

• vůli lze projevit ústně, konáním, opomenutím

Prvky právního vztahu

• subjekty = osoby, ti jimž v právním vztahu mohou vznikat práva a povinnosti (fyzické i právnické osoby)

• objekt = předmět, to k čemu směřují vzájemná práva a povinnosti subjektů, cíl právního vztahu (např. kupovaná věc)

• obsah = oprávnění a povinnosti subjektů právního vztahu (oprávnění kupujícího požadovat věc a povinnost zaplatit kupní cenu, na druhé straně povinnost prodávajícího vydat věc a právo vyžadovat zaplacení kupní ceny)

Subjekty právních vztahů

• fyzické osoby lidé, mají právní osobnost a způsobilost právně jednat (svéprávnost)

• právnické osoby uměle vytvořená účelová sdružení osob nebo majetku, která v právních vztazích vystupují vlastním jménem a mají vlastní právní osobnost (oprávnění i povinnosti) – obchodní společnosti, politické strany, spolky, nadace, …

• stát, státní orgány, orgány veřejné zprávy (např. obce) – právnické osoby veřejného práva

Právo veřejné

• nadřazenost státu, jednostranně rozhoduje o právech a povinnostech

• upravuje vztahy mezi veřejnou mocí a soukromými osobami

• veřejné zájmy

• nerovnost a asymetrie mezi subjekty právního vztahu

Právní odvětví řadící se do veřejného práva:

1. Ústavní právo

2. Správní právo

3. Trestní právo

4. Finanční právo

5. Procesní právo

6. Mezinárodní právo veřejné

1. Ústavní právo = soubor právních norem upravující nejdůležitější právní vztahy ve státě a to:

• Uspořádání státu

• Rozdělení a výkon státní moci

• Základní práva a svobody občanů

Ústava je souhrn právních norem závazných pro všechny orgány a občany státu.

Je uskutečňována v celém právním řádu i v jednotlivých rozhodnutí úřadů a soudů, to znamená, že ČR je státem ústavním a právním.

Právní stát je stát vázaný svým právem, vč. Mezinárodních závazků, které přijal.

• Charakteristickými znaky PS je SUVERENITA LIDU a princip DĚLBY MOCI (vyjadřuje rozdělení moci na moc výkonnou, zákonodárnou a soudní a jejich nezávislost)

• Ústava se skládá z ústavních zákonů. Dohromady to tvoří ÚSTAVNÍ POŘÁDEK, jehož součástí je Ústava ČR z r. 1992, Listina základních práv a svobod z roku 1991 a ostatní ústavní zákony.

• Zákony, které jsou součástí ústavního pořádku, jsou nadřazeny ostatním zákonům. Nad dodržováním dohlíží Ústavní soud.