IPv4 adresace – třídní a beztřídní adresace (I. a II. epocha), speciální adresy, maska, číslo sítě/podsítě; IPv6 adresace – srovnání s IPv4

Číslo sítě lze spočítat logickým součinem (AND) IP adresy a masky sítě (v binárním tvaru). Má-li 
stanice IP adresu 86.87.88.133 (binárně 01010110.01010111.01011000.10000101) a maskou sítě je /25 
(dekadicky  255.255.255.128  →  binárně  pak  11111111.11111111.11111111.10000000)  a  proběhne 

                                                        
1

 než nastala II. epocha, uvažovalo se nad různými způsoby, jak IP adresy přidělovat  – jednou z možností bylo 

přidělení několika menších sítí (např. třídy C) namísto jedné sítě třídy B, která by nebyla celá využita a IP adresami 
by se tak zbytečně plýtvalo

Maturitní téma č. 15 (2017/18) 

4/5 

Jan Švábík, V4D 

logický součin, dojdeme k závěru, že číslo sítě je 86.87.88.128 (jde opět o podsít zmiňovanou v části 
subnetting). Samotný logický součin je znázorněn na následujícím řádku: 

IP stanice 

01010110.01010111.01011000.10000101 

Maska sítě 

11111111.11111111.11111111.10000000 

Logický součin 

01010110.01010111.01011000.10000000 

Číslo sítě dekadicky  86.87.88.128 

IPv6 adresace – srovnání s IPv4 

Nová verze protokolu, která počítá s větší velikostí síťové adresy. Odvrací problém vyčerpání IP 
adres. Kromě zvětšení velikosti řeší také další problémy, které se během doby fungování protokolu 
IP nashromáždily – zejména má minimalizovat zátěž směrovačů, minimalizovat plýtvání adresním 
prostorem a umožnit přenos multimediálních dat. 

Cíle (požadavky) IPv6 

a)  adresní prostor navždy – zajistit dostatečný počet adres pro budoucí použití (předpokládá 

se, že v síti budou v budoucnu zapojena i jiná elektronická zařízení, např. lednička, pračka, 
televizor apod. – IoT)