1. ST╡T A PR╡VO

Symboly státu

• velký státní znak

• malý státní znak

• státní barvy

• státní vlajka

• vlajka prezidenta republiky (tzv. prezidentská standarta)

• státní pečeť

• státní hymna

STÁTNÍ MOC

nezávislá a svrchovaná; není podřízena žádné vyšší politické autoritě a zaručují ji tři složky: 1) výkonná moc (prezident a vláda)

2) zákonodárná moc (Bikamerální systém; Parlament: dolní komora → PSP ČR →200 poslanců → jsou voleni na 4 roky → pasivní volební právo od 21 let a aktivní volební právo od 18 let; horní komora → Senát → 81 senátorů → jsou voleni na 6 let ( 1/3 senátu se každé 2 roky obmění) → pasivní volební právo od 40 let a aktivní volební právo od 18 let)

3) soudní moc (nezávislé soudy)

VOLEBNÍ PRÁVO A VOLEBNÍ SYSTÉM

Volební systém České republiky

Poměrný volební systém a většinový volební systém

• Poměrný volební systém: Poměrný volební systém je kategorie volebního systému, ve které jsou mandáty na úrovni volebního obvodu rozdělovány poměrně. Při použití tohoto volebního systému, při volbách do zastupitelských orgánů, kandidáti či strany získávají počet mandátů či křesel v poměru, který se blíží poměru počtů hlasů získaných od voličů.

• Poměrný volební systém může být vybaven uzavírací klauzulí stanovující, že subjekty, které ve volbách získají menší procentní podíl hlasů než je stanoveno (např. 5 %), jsou v zastupitelském orgánu nezastoupeny.

• V České republice se poměrný volební systém používá při volbách do Poslanecké sněmovny, a krajských a obecních zastupitelstev.

• Výhoda je, že díky zastoupení více politických stran v orgánu kopíruje rozložení zájmů ve společnosti.

• Nevýhoda tohoto volebního systému je fakt, že do zastupitelského orgánu se typicky dostane větší počet stran, což může vést k problémům při schvalování zákonů, při vládnutí a k politické nestabilitě.

Většinový volební systém: Funguje většinový volební systém tak, že se v určitém vymezeném území ucházejí o hlasy voličů individuální kandidáti. Ve volbách se odevzdané hlasy sečtou a některým z možných způsobů, se určí, který z kandidátů má největší podporu. V případě volby do kolektivních orgánů se území rozdělí na volební obvody. V každém obvodu se zvolí zpravidla jeden z kandidátů (někdy i více než jeden). Konečné výsledky voleb jsou pak součtem výsledků v jednotlivých volebních obvodech.

Druhy voleb:

• Komunální volby (do zastupitelství samospráv obcí, probíhají každé 4 roky)

• Krajské volby (do zastupitelství samospráv krajů, probíhají každé 4 roky)

• Parlamentní volby (dolní komora; poslanecké volby, každé 4 roky, 200 poslanců; pasivní volební právo → od 21 let; aktivní volební právo → od 18 let)

• Senátní volby (horní komora; každé 2 roky obměna 27 senátorů, volební období je 6 let; 81 senátorů; pasivní volební právo → od 40 let; aktivní volební právo → od 18 let)

• Prezidentské volby (starší 40 let, volební období 5 let)

• volby do parlamentu EU (751 poslanců), ČR má zastoupení 20 poslanců na 5 let