2. Právní normy a právní odv╪tví

2. Právní normy a právní odvětví

Členění norem

Druhy právních norem:

Právní normy předepisují chování účastníků právních vztahů.

Podle způsobu vymezení chování účastníků

1. Normy zavazující buď ukládají povinnost k aktivnímu jednání (např. zaplatit daň) a označují se potom jako normy přikazující, nebo pouze zakazují určité činnosti (např. podnikatelé nesmějí uzavírat tzv. kartelové dohody o vyloučení vzájemné konkurence) a v tom případě se nazývají normy zakazující.

2. Normy opravňující umožňují volbu některého způsobu chování (např. pokuta za porušení smlouvy může, ale nemusí být ve smlouvě ujednána)

Podle závaznosti

Normy donucující neboli kogentní (např. povinnost zaměstnavatele seznámit zaměstnance s předpisy o bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), které jsou závazné bezvýhradně; nepřipouštějí žádné odchylky.

Normy podpůrné neboli dispozitivní (např. ustanovení občanského zákoníku o smlouvách; ponechávají účastníkům možnost ujednat si obsah smluv odlišně), které jsou relativně nezávazné; použijí se pouze v těch případech, kdy si účastníci své vztahy sami neupraví jinak.

Podle obsahu

Podle obsahu se normy třídí do jednotlivých právních odvětví, a to na normy práva občanského, pracovního, správního, trestního apod.

Pojem a členění právní normy

V užším smyslu se právními normami rozumí pouze psané právní normy státního právního řádu, v širším smyslu tak lze označit psaná i nepsaná uznávaná pravidla spravedlivého rozdělení práv a uplatňování moci v jakékoliv komunitě, sdružení, společnosti, církvi, organizaci apod.

Právní síla

Právní síla je vlastnost právní normy, spočívající v míře schopnosti právně zavazovat své adresáty. Závisí pak na tom, v jakém typu právního předpisu je obsažena, lze proto hovořit i o právní síle právních předpisů. Je možné ji chápat absolutně, kdy se rozlišují právní normy, resp. právní předpisy různé právní síly, vyšší a nižší, a relativně, tedy ve vzájemném vztahu.

Podle absolutního chápání právní síly se rozlišují právní předpisy:

• primární (zákonné) – ústavní zákony, „obyčejné“ zákony a zákonná opatření Senátu

• sekundární (podzákonné) – nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, vyhlášky orgánů územní samosprávy

Moc zákonodárná

Bikamerální systém

Poměrný volební systém → PSP většinový volební systém→ senát

(volební systémy viz. Otázka 1)

Legislativa (= tvorba právních norem)

Oprávnění vydávat a proces přijímat zákony.

Platnost a účinnost právních norem

Platnost = je platný ode dne kdy je uvedený ve sbírce zákonů

Účinnost = je datum od kterého platí zákon

Legisvakance je doba mezi okamžikem platnosti a účinnosti právní normy