5. Ústava ČR a LZPS
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
PODLE PROCEDURY ZMĚNY ROZLIŠUJEME ÚSTAVY:
a) Flexibilní (pružné): k jejich změně stačí přijetí běžného zákona
b) Rigidní (tuhé): ke změně ústavy se vyžaduje zvláštní procedura
(souhlas obou komor, kvalifikovanou většinou → což je v tomto případě 3/5 všech poslanců a 3/5
přítomných senátorů)
FUNKCE ÚSTAVY
-
Reguluje základní společenské vztahy
1. PRÁVNÍ - (Ústava jako norma norem, základní zákon), má nejvyšší právní sílu, je na
vrcholu právního řádu
2. POLITICKÉ - vyjadřuje i základní politická pravidla hry a moc
3. IDEOLOGICKÉ - jsou výrazem zaměření určitého státu a společnosti
4. KULTURNÍ - utváří právní a politickou kulturu společnosti, ale i obecné kulturní hodnoty a
povahu národa
TYPY STÁTŮ
Klasifikují se podle různých kritérii:
1. Podle způsobu výběru nejvyšších orgánů
a. MONARCHIE (z řec. monos + archein = vláda jednoho)
-
obvykle dědičná a doživotní vláda panovníka
Absolutní - panovník má neomezenou moc
Stavovská - faktickou moc mají stavy - šlechta a duchovenstvo
Konstituční - panovník je omezen ústavou a dalšími orgány, zejména parlamentem
Parlamentní - vláda se zodpovídá parlamentu, panovník má pouze symbolické a
reprezentační funkce, většina dnešních evropských monarchií
b. REPUBLIKA (z lat. publica = věc veřejná)
-
představitelé jsou voleni na časově omezené období, chybí panovnický úřad, hlavou
státu je obvykle prezident
Prezidentská - prezident je volen přímo, vytváří vládu, která je odpovědná jemu, oddělení
výkonné a zákonodárné moci, např. USA
Parlamentní - vláda se zodpovídá parlamentu, prezident má jen reprezentační funkce, ať je
volen přímo nebo parlamentem, např.: ČR, SR, Itálie
Semiprezidentská (smíšená) - vláda se zodpovídá parlamentu, ale jmenuje jí přímo volený
prezident, který má velké pravomoce, např. Francie
Kancléřská - silné postavení předsedy vlády kancléře, např. Německo
2. Podle povahy režimu (formy vlády), tj. složení orgánů státu, jejich vztahy k občanům
a. DEMOKRACIE
-
respektuje lidská práva, umožňuje pokojnou a pravidelnou změnu vlády
-
všichni občané se mohou podílet na správě státu
b. AUTORITATIVNÍ REŽIMY (diktatury)
-
potlačují opozici (i za použití násilí), cenzurují média, uznávají jediný světový názor (ideologii), úzký
okruh osob vládne bez kontroly občanů, krajním typem je totalita, která usiluje o úplnou kontrolu nad
občany, neomezenou vládu a aktivní souhlas občanů s vládou
3. Podle územně správního členění
a. UNITÁRNÍ STÁTY
-
mají jednu vládu, politický a právní systém. Samosprávné celky jsou podřízeny centru, podle míry
jejich autonomie rozlišujeme centralizované a decentralizované státy (ČR, SR)
b. FEDERACE
-
mají 2 úrovně vlády, politického systému a ústav - federální a státní (národní, kantonální). Sdruženy na
základě společenské ústavy. Jako subjekt mezinárodního práva vystupuje pouze federace. Motivem pro
vznik federace může být velká rozloha státu (USA), historický vývoj (Švýcarsko) nebo velké kulturní a
národnostní rozdíly (Belgie, bývalé Československo)