5. Ústava ČR a LZPS

→ Soudů všech stupňů a typů v jejich rozhodovacích pravomocích
→ Rozhodovací činnosti státních zastupitelství
→ Parlamentu, prezidenta republiky, vlády
→ Nejvyššího kontrolního úřadu
→ Zpravodajské služby ČR
→ Účinných v trestním řízení (policie, státní zastupitelstva, soudy)

-

uvedené zákonné vymezení působnosti nedává veřejný ochránce práv vstupovat do
soukromoprávních vztahů či sporů

-

jedinou výjimkou jsou stížnosti na diskriminační jednání

-

podnět k ombudsmanovi musí podat vždy osoba, která se dožaduje ochrany svých práv

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD (LZPS)

-

patří do práva veřejného

-

vedle Ústavy ČR je pramenem ústavního (státního) práva, které je nejdůležitějším právním
odvětvím

-

LZPS není součást Ústavy ČR, ale je součástí ústavního pořádku

-

vychází z mezinárodních paktů o lidských právech a základních svobodách, které byly
ratifikovány (schváleny) a vyhlášeny a jimiž je ČR vázána

LIDSKÁ PRÁVA

-

lze definovat jako práva, která vyjadřují podstatu lidské důstojnosti

-

lidé získávali různá práva tím, že náleželi k určité skupině, rodině, kmenu, náboženství,
společenství nebo národu

-

myšlenka, že lidé mají všichni nárok na určitá práva získávala na významu postupně v
několika posledních staletích

VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV

-

byla přijata členy OSN a stala se nejznámějším mezinárodním dokumentem v oblasti lidských práv

-

byla vyhlášena dne 10. prosince 1948 (to se slaví den lidských práv)

-

vypočítává řadu práv - občanská, politická, sociální, kulturní - na které mají lidé kdekoliv na světě
nárok

-

je úvodním dokumentem pozdější charty lidských práv, která zahrnuje mezinárodní pakt o
hospodářských, kulturních a sociálních právech

-

deklarace stanovuje základní práva každého člověka na světě, nezávisle na jeho rase, barvě pleti,
pohlaví, jazyku, náboženství, politických nebo jiných názorech, národnostním nebo sociálním původu,
majetkovém, rodovém nebo jiném postavení

-

ochranou základních lidských práv se zabývá i EU

MEZINÁRODNÍ SMLOUVY

-

počátky internacionalizace (mezinárodních) lidských práv je potřeba třeba spatřovat už v Atlantické
chartě v roce 1941

-

na tuto chartu dále navazovala charta osn, kde jsou deklarována lidská práva, jejichž dodržování a
ochranu charta ukládá jako povinnost státům

-

pokud je mezinárodní smlouva obsahující závazky k ochraně lidských práv a svobod vyhlášena ve
Sbírce zákonů, pak je závazná

ZAKLÁDAJÍCÍ STÁTY CHARTY OSN
→ Charta OSN byla podepsána na konfederaci v San Franciscu 26. června 1945 na konferenci spojených
národů o mezinárodním uspořádání
→ tento dokument podepsalo 51 zakladatelských států včetně tehdejšího Československa

MEZINÁRODNÍ INSTITUCE OCHRANY LIDSKÝCH PRÁV