5. Ústava ČR a LZPS

c. KONFEDERACE

-

volná, smluvní sdružení suverénních států, spolupracujících v jistých oblastech (obrana, zahraniční
politika, obchod, měna), dnes se konfederaci blíží např. EU

STRUKTURA ÚSTAVY ČR

-

Ústava má Preambuli a 113 článků rozdělených do 8 hlav

-

Preambule (deklarace, prohlášení, určitá idea)

Hlava 1 - Základní ustanovení (čl. 1 - 14) lid je zdrojem veskere moci
Hlava 2 - Moc zákonodárná (čl. 15 - 53)
Hlava 3 - Moc výkonná (čl. 54 - 80)
Hlava 4 - Moc soudní (čl. 81 - 96)
Hlava 5 -Nejvyšší kontrolní úřad (čl. 97)
Hlava 6 - Česká národní banka (čl. 98)
Hlava 7 - Územní samospráva (čl. 99 - 105)
Hlava 8 - Přechodná a závěrečná ustanovení (čl. 106 - 113)

-

Preambule: obsahuje úvodní prohlášení o věrnosti občanů Čech, Moravy, Slezska

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ ÚSTAVY

-

ČR je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a
svobodám člověka a občana

-

lid je zdrojem veškeré státní moci: vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné,
výkonné a soudní

-

občan ČR nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství

-

hlavním městem ČR je podle ústavy výslovně Praha

-

mezi státní symboly patří: velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka
prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna

-

základní práva a svobody jsou pod ochranou právní moci

PRINCIP DĚLBY MOCI V ÚSTAVĚ

-

Moc ústavodárná (lid)

-

Moc zákonodárná

-

Moc výkonná

-

Moc soudní

-

Územní samosprávní moc (obce a kraje)

-

tyto moci jsou na sobě nezávislé! např:

-

funkce Senátu a Ústavního soudu (kontrolují zákonnost a ústavnost)

-

suspenzivní veto prezidenta - právo prezidenta vrátit zákon, k němuž má nějaké
výhrady, zpět k parlamentu. Ten jeho veto ovšem může přehlasovat

-

odpovědnost vlády Poslanecké sněmovně

MOC ZÁKONODÁRNÁ

= VOLBY jsou demokratickým způsobem vytváření státních orgánů, kdy lid jimi přenáší svou
svrchovanost na zastupitelské sbory, tyto volby mohou být:

-

prezidentské, senátní, parlamentní, krajské, komunální

- MZ přísluší v ČR parlamentu
- AKTIVNÍ volební právo = právo volit - občan ČR, který nejpozději v den voleb dosáhl 18 let
- PASIVNÍ volební právo = právo být zvolen (občan ČR, do Sněmovny od 21 let, do Senátu od 40
let)

Principy volebního práva

-

Všeobecnost = právo volit má každý občan ČR, který dosáhl min. věku 18 let, poslancem
může být, když dosáhl věku 21 let a senátorem 40 let

-

Rovnost = každý volič má jeden hlas a ten má stejnou váhu

-

Přímost = volí bezprostředně a osobně (zastoupení u voleb není přístupné)

-

Tajnost hlasování (prostory pro úpravu lístku (plenta))

Parlament - moc zákonodárná je představována výlučně jen voleným Parlamentem
- je tvořen 2 komorami: POSLANECKOU SNĚMOVNOU a SENÁTEM