9. Závazkové, zástavní a zadržovací právo
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
9. Závazkové, zástavní a zadržovací právo
Prameny
Základním pramenem upravujícím závazkové právo je občanský zákoník z roku 2012.
Římské právo
Zařazení práva
Závazkové právo nebo také obligační právo je součást soukromého práva a tvoří ho souhrn právních norem, které upravují závazky (obligace). Tyto závazky jsou jako právní vztahy povahy relativní, když jde vždy o vztahy mezi dvěma či více konkrétními subjekty (na jedné straně věřitel, na druhé dlužník), a práva a povinnosti vyplývající z takového závazkového právního vztahu platí jen mezi těmito subjekty.
Zástavní právo patří mezi věcná práva k cizí věci a slouží k zajištění dluhu v ujednané výši pro případ, že nebude dlužníkem (zástavní dlužník) včas a řádně splněn.
Zadržovací právo je jedno z věcných práv k cizí věci, jehož podstatou je oprávnění zadržet cizí movitou věc, kterou má věřitel oprávněně u sebe, a to k zajištění své pohledávky vůči osobě, které by jinak byl povinen tuto věc vydat (tím nemusí být vždy vlastník věci). Toto právo má tedy zajišťovací funkci a typicky může být realizováno např. v případě opravy věci, kterou ale objednatel nebude chtít zaplatit, ačkoli zajišťovaný dluh vlastně obecně nemusí se zadrženou věcí vůbec souviset.
Závazek a dluh
Závazek čili obligace (též závazkový právní poměr) znamená vztah mezi dvěma lidmi nebo skupinami, z něhož jedné (dlužníku) z nich plyne povinnost v budoucnosti něco dát, udělat, případně nedělat, kdežto druhé naopak oprávnění splnění závazku očekávat, případně i vymáhat (věřitel).
Dluh: Jako dluh je všeobecně označována povinnost splnit závazek, který byl uzavřen mezi věřitelem a dlužníkem. Závazek přitom může mít různou podobu. Zpravidla se ale jedná o peníze. Může však jít také o nějakou zapůjčenou věc, zakoupené avšak neuhrazené zboží nebo službu apod. Z pohledu věřitele je přitom dluh označován jako pohledávka a vyrovnání dluhu jako plnění.
Vznik závazků
Závazky vznikají buď vědomým aktem (slibem), anebo nějakou novou skutečností; narozením dítěte vzniká rodičům povinnost se o ně postarat.
Pokud se na závazek druhé osoby lze více méně spolehnout, tj. očekávat jeho splnění, je to základní způsob, jakým člověk omezuje rizika, plynoucí z nejisté budoucnosti. Proto všechna známá lidská společenství kladou velký důraz na „dodržení slova“ a vůbec na plnění závazků. Nesplnění závazku se často hodnotí jako ztráta cti a někde i různě trestá.
Obsah a zajištění pohledávek
Pohledávka je právo věřitele (fyzické či právnické osoby) požadovat na dlužníkovi plnění vzniklé z určitého závazku. Pohledávka může být peněžitá i nepeněžitá. Věřitel má v době splatnosti právo vymáhat pohledávku po dlužníkovi a ten má povinnost tento závazek vůči věřiteli vyrovnat.